Experimentální archeologové poprvé rekonstruovali mechanismus z Antikythéry. Zatím jen digitálně

Nahrávám video
Události ČT: Digitální model mechanismu z Antikythéry (březen 2021)
Zdroj: ČT24

Vědci konečně vytvořili kompletní digitální model slavného mechanismu z Antikythéry. Dva tisíce let starý antický artefakt je považován za první počítač na světě.

Mechanismus z Antikythéry objevili lovci mořských hub roku 1900, od té doby je jedním z nejslavnějších předmětů v dějinách celé archeologie. Úlomky zařízení o velikosti krabice od bot totiž vypadají jako mechanický stroj –⁠ což by naznačovalo, že jeho tvůrci museli mít znalosti, které se u nich vůbec nepředpokládaly.

Objevené úlomky tvoří pouhou třetinu většího zařízení: vysoce sofistikované ruční převody byly schopné přesně předvídat pohyby pěti planet známých starověkým Řekům, stejně jako fáze Měsíce a zatmění Slunce a Měsíce. A to vše ve vztahu k načasování důležitých událostí, jako byly olympijské hry.

Mechanismus z Antikythéry
Zdroj: Wikimedia Commons

Navzdory mnohaletému usilovnému výzkumu a debatám se ale vědcům nikdy nepodařilo z otlučených a zkorodovaných mosazných úlomků objevených ve vraku lodi plně napodobit mechanismus, který poháněl toto zařízení, ani nedokázali rekonstruovat výpočty použité při jeho konstrukci.

Teď ale inženýři z University College London tvrdí, že poprvé zcela rekonstruovali celý přístroj –⁠ včetně výpočtů použitých k jeho vytvoření. V současné době zatím jen digitální model ukazuje mechanismus Antikythéry jako „krásnou koncepci převedenou skvělým inženýrem do geniálního díla“, popsali výzkumníci v odborném žurnálu časopisu Scientific Reports.

„Zpochybňuje to všechny naše předsudky o technologických schopnostech starých Řeků.“

Jaký je smysl rekonstrukce?

Výzkumníci chtěli přístroj znovu vytvořit kvůli záhadám, které jsou s ním spojené. Je to pro ně způsob, jak získat odpovědi na stovky otázek. „Vzdálenost mezi složitostí tohoto přístroje a jinými zařízeními vyrobenými ve stejnou dobu je nekonečná,“ řekl pro odborný web Live Science spoluautor studie Adam Wojcik. „Upřímně řečeno, nic podobného nebylo nikdy nalezeno. Je to jako z jiného světa.“

Složitá soukolí, která tvořila mechanismus zařízení, mají rozměry, jaké se dají očekávat u hodin z devatenáctého století; jediná další soukolí, která vznikla ve stejné době jako mechanismus z Antikythéry, byla ale mnohem větší –⁠ používala se u tak rozměrných strojů, jako byly balisty nebo velké kuše a katapulty.

Digitální rekonstrukce mechanismu z Antikythéry
Zdroj: UCL/Tony Freeth

A právě tato strojová jemnost vyvolává spoustu otázek o výrobním procesu, který stál za tak jedinečně složitým aparátem –⁠ například to, proč se nikdy nenašly žádné jiné, kdo mohl být jeho tvůrcem a a jak se ocitl na potopené lodi u ostrova Antikythéra.

„Co dělal na té lodi? Našli jsme jen jednu třetinu; kde jsou zbylé dvě třetiny? Jsou už zrezivělé? Fungovalo to vůbec někdy?“ To všechno jsou podle Wojczika otázky, na které je třeba hledat odpovědi –⁠ a experimentální archeologie s tím může pomoci. „Je to jako odpovídat na otázku, jak postavili Stonehenge, pomocí toho, že seženeme 200 lidí s lany a pokusíme se přetáhnout obří kameny přes Salisburskou planinu. To se trochu podobá tomu, o co se tu snažíme,“ vysvětluje vědec.

Výroba prvního počítače

K vytvoření modelu výzkumníci čerpali ze všech dosavadních výzkumů zařízení, včetně výzkumu Michaela Wrighta, bývalého kurátora Vědeckého muzea v Londýně, který již dříve sestrojil funkční repliku.

Pomocí nápisů nalezených na mechanismu a matematického modelu pohybu planet, který poprvé vymyslel starořecký filozof Parmenides, byli inženýři a experimentální archeologové schopni vytvořit počítačový model mechanismu složený z překrývajících se převodů, který se vešel do sotva 2,5 centimetru hlubokého prostoru.

Jejich model znovu rekonstruoval (zatím jen digitálně), jak mohlo vše fungovat: přístroj na přední straně ukazuje, jak se planety, Slunce a Měsíc pohybují přes zvěrokruh, na druhé straně zase zobrazuje fáze Měsíce. Pracuje při tom s archaickým modelem, který Řekové považovali za pravdivý –⁠ tedy že se celý vesmír otáčí kolem Země.

„A také se hodně diskutuje o tom, pro koho byl a kdo ho postavil. Hodně lidí říká, že to byl Archimédes,“ uvedl Wojcik. „Žil přibližně ve stejné době, kdy byla (skříňka) postavena, a nikdo jiný neměl stejnou úroveň technických schopností jako on. Navíc loď, kde mechanismus ležel, byla římská.“ Archiméda zabili Římané během obléhání Syrakus, kde žil –⁠ dobývání jim zkomplikovaly právě zbraně, které tento vědec vyráběl. 

Autoři studie vycházeli z detailních skenů mechanismu, jež byly provedeny roku 2006 –⁠ tehdy se pro artefakt musel postavit zvláštní osmitunový skener. Stroj, který experti virtuálně rozložili a vyfotografovali ve třech dimenzích, aniž by opustil Atény, kde je vystaven v archeologickém muzeu, tehdy vydal neznámé nápisy ve staré řečtině, fragmenty skryté více než 2000 let, které jsou zároveň technickým návodem k použití i astronomickými texty.

Řecký a britský tým z Waleské univerzity v Cardiffu odhalil celé vnitřní fungování mechanismu, který tvoří pět ciferníků, pohyblivé ručičky a třicítka ozubených kol, která zřejmě byla poháněna pákou –⁠ nová studie z tohoto zlomku dokázala rekonstruovat celý stroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...