Experimentální archeologové poprvé rekonstruovali mechanismus z Antikythéry. Zatím jen digitálně

Nahrávám video

Vědci konečně vytvořili kompletní digitální model slavného mechanismu z Antikythéry. Dva tisíce let starý antický artefakt je považován za první počítač na světě.

Mechanismus z Antikythéry objevili lovci mořských hub roku 1900, od té doby je jedním z nejslavnějších předmětů v dějinách celé archeologie. Úlomky zařízení o velikosti krabice od bot totiž vypadají jako mechanický stroj –⁠ což by naznačovalo, že jeho tvůrci museli mít znalosti, které se u nich vůbec nepředpokládaly.

Objevené úlomky tvoří pouhou třetinu většího zařízení: vysoce sofistikované ruční převody byly schopné přesně předvídat pohyby pěti planet známých starověkým Řekům, stejně jako fáze Měsíce a zatmění Slunce a Měsíce. A to vše ve vztahu k načasování důležitých událostí, jako byly olympijské hry.

Mechanismus z Antikythéry
Zdroj: Wikimedia Commons

Navzdory mnohaletému usilovnému výzkumu a debatám se ale vědcům nikdy nepodařilo z otlučených a zkorodovaných mosazných úlomků objevených ve vraku lodi plně napodobit mechanismus, který poháněl toto zařízení, ani nedokázali rekonstruovat výpočty použité při jeho konstrukci.

Teď ale inženýři z University College London tvrdí, že poprvé zcela rekonstruovali celý přístroj –⁠ včetně výpočtů použitých k jeho vytvoření. V současné době zatím jen digitální model ukazuje mechanismus Antikythéry jako „krásnou koncepci převedenou skvělým inženýrem do geniálního díla“, popsali výzkumníci v odborném žurnálu časopisu Scientific Reports.

„Zpochybňuje to všechny naše předsudky o technologických schopnostech starých Řeků.“

Jaký je smysl rekonstrukce?

Výzkumníci chtěli přístroj znovu vytvořit kvůli záhadám, které jsou s ním spojené. Je to pro ně způsob, jak získat odpovědi na stovky otázek. „Vzdálenost mezi složitostí tohoto přístroje a jinými zařízeními vyrobenými ve stejnou dobu je nekonečná,“ řekl pro odborný web Live Science spoluautor studie Adam Wojcik. „Upřímně řečeno, nic podobného nebylo nikdy nalezeno. Je to jako z jiného světa.“

Složitá soukolí, která tvořila mechanismus zařízení, mají rozměry, jaké se dají očekávat u hodin z devatenáctého století; jediná další soukolí, která vznikla ve stejné době jako mechanismus z Antikythéry, byla ale mnohem větší –⁠ používala se u tak rozměrných strojů, jako byly balisty nebo velké kuše a katapulty.

Digitální rekonstrukce mechanismu z Antikythéry
Zdroj: UCL/Tony Freeth

A právě tato strojová jemnost vyvolává spoustu otázek o výrobním procesu, který stál za tak jedinečně složitým aparátem –⁠ například to, proč se nikdy nenašly žádné jiné, kdo mohl být jeho tvůrcem a a jak se ocitl na potopené lodi u ostrova Antikythéra.

„Co dělal na té lodi? Našli jsme jen jednu třetinu; kde jsou zbylé dvě třetiny? Jsou už zrezivělé? Fungovalo to vůbec někdy?“ To všechno jsou podle Wojczika otázky, na které je třeba hledat odpovědi –⁠ a experimentální archeologie s tím může pomoci. „Je to jako odpovídat na otázku, jak postavili Stonehenge, pomocí toho, že seženeme 200 lidí s lany a pokusíme se přetáhnout obří kameny přes Salisburskou planinu. To se trochu podobá tomu, o co se tu snažíme,“ vysvětluje vědec.

Výroba prvního počítače

K vytvoření modelu výzkumníci čerpali ze všech dosavadních výzkumů zařízení, včetně výzkumu Michaela Wrighta, bývalého kurátora Vědeckého muzea v Londýně, který již dříve sestrojil funkční repliku.

Pomocí nápisů nalezených na mechanismu a matematického modelu pohybu planet, který poprvé vymyslel starořecký filozof Parmenides, byli inženýři a experimentální archeologové schopni vytvořit počítačový model mechanismu složený z překrývajících se převodů, který se vešel do sotva 2,5 centimetru hlubokého prostoru.

Jejich model znovu rekonstruoval (zatím jen digitálně), jak mohlo vše fungovat: přístroj na přední straně ukazuje, jak se planety, Slunce a Měsíc pohybují přes zvěrokruh, na druhé straně zase zobrazuje fáze Měsíce. Pracuje při tom s archaickým modelem, který Řekové považovali za pravdivý –⁠ tedy že se celý vesmír otáčí kolem Země.

„A také se hodně diskutuje o tom, pro koho byl a kdo ho postavil. Hodně lidí říká, že to byl Archimédes,“ uvedl Wojcik. „Žil přibližně ve stejné době, kdy byla (skříňka) postavena, a nikdo jiný neměl stejnou úroveň technických schopností jako on. Navíc loď, kde mechanismus ležel, byla římská.“ Archiméda zabili Římané během obléhání Syrakus, kde žil –⁠ dobývání jim zkomplikovaly právě zbraně, které tento vědec vyráběl. 

Autoři studie vycházeli z detailních skenů mechanismu, jež byly provedeny roku 2006 –⁠ tehdy se pro artefakt musel postavit zvláštní osmitunový skener. Stroj, který experti virtuálně rozložili a vyfotografovali ve třech dimenzích, aniž by opustil Atény, kde je vystaven v archeologickém muzeu, tehdy vydal neznámé nápisy ve staré řečtině, fragmenty skryté více než 2000 let, které jsou zároveň technickým návodem k použití i astronomickými texty.

Řecký a britský tým z Waleské univerzity v Cardiffu odhalil celé vnitřní fungování mechanismu, který tvoří pět ciferníků, pohyblivé ručičky a třicítka ozubených kol, která zřejmě byla poháněna pákou –⁠ nová studie z tohoto zlomku dokázala rekonstruovat celý stroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...