Evropská sonda Solar Orbiter poslala unikátní snímek Slunce, má 83 milionů pixelů

Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Informovala o tom Evropská vesmírná agentura (ESA), která společně s americkou vesmírnou agenturou NASA sondu před dvěma lety na misi vyslala.

Nové snímky Slunce zveřejnila ESA na Twitteru a vyzvala všechny, aby si užili neskutečné detaily, které přístroje zachytily. Celý snímek v plném rozlišení, ve kterém se dá zazoomovat právě až do detailů, je na jejím webu. Tady je náhled:

Snímek Slunce sondou Solar Orbiter; v pravém horním rohu je vložený snímek Země pro porovnání velikostí
Zdroj: ESA

Snímky vznikly, když se sonda Solar Orbiter nacházela ve vzdálenosti zhruba 75 milionů kilometrů od Slunce, tedy asi v polovině vzdálenosti mezi naším světem a jeho mateřskou hvězdou. Dalekohled EUI s vysokým rozlišením pořizuje snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že na tak malou vzdálenost je k pokrytí celého Slunce zapotřebí mozaika 25 jednotlivých snímků.

Celý snímek vznikal postupně. Byl pořízen v průběhu více než čtyř hodin, protože nasnímání každé oblasti trvá přibližně 10 minut, včetně doby, po kterou sonda míří z jednoho segmentu na druhý.

Celkem výsledný snímek obsahuje více než 83 milionů pixelů v mřížce 9148 x 9112 pixelů. Pro srovnání: tento snímek má desetkrát lepší rozlišení, než jaké dokáže zobrazit televizní obrazovka 4K. Snímek v plné velikosti je pak ke stažení ZDE, má 56 MB.

Cíle slunečního pozorovatele

Solar Orbiter se po dva roky dlouhém letu dostal do bodu, který se nachází asi v jedné třetině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Nyní se sonda bude pohybovat po eliptické oběžné dráze, která se nebude příliš měnit a do bodu nejbližšího ke Slunci se dostane každých šest měsíců. Při příštím průletu v říjnu se dostane ke Slunci na vzdálenost 42 milionů kilometrů, uvedla agentura DPA.

Sonda, vážící 1,8 tuny, nese deset přístrojů, které mají zkoumat sluneční aktivitu, erupce a zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Má také pořídit první snímky slunečních pólů. Nese deset přístrojů, na přípravě čtyř z nich se podílely i týmy českých vědců a inženýrů. V Česku vznikla například zrcadla pro teleskop METIS, který je určen k pozorování a spektroskopii sluneční koróny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...