Evropská sonda Solar Orbiter plná českých přístrojů se vydá ke Slunci už v únoru

Sondu Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, která bude zblízka zkoumat Slunce, vynese raketa Atlas V do vesmíru z Mysu Canaveral na Floridě 6. února brzy ráno evropského času. Termín startu na svém webu oznámila ESA v článku věnovaném přípravám k letu po nedávné přepravě sondy z Evropy na Floridu.

Solar Orbiter bude zkoumat hvězdu naší planetární soustavy z řady hledisek. Z oběžné dráhy podobné dráze planety Merkur bude zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Bádání se zaměří i na sluneční plazma, na heliosféru a na sluneční erupce. Sonda má také pořídit první snímky obou slunečních pólů. Aby se dostala na patřičnou oběžnou dráhu, využije při letu opakovaně gravitaci Země a Venuše.

Jedním z cílů mise je získat další potřebná data o tom, jak sluneční aktivita ovlivňuje vesmírné prostředí v oblasti vnitřních planet sluneční soustavy, k nimž patří Merkur, Venuše, Země a Mars. Tyto informace jsou důležité pro pochopení účinků „kosmického počasí“ na Zemi.

Nahrávám video

Solar Orbiter a další potřebná zařízení dopravil nákladní letoun z Německa do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 1. listopadu. Pak začaly předletové testy sondy a vědeckých přístrojů, aby byla prověřena funkčnost různých systémů.

Sonda bude vybavená měřicími přístroji, které poskytly Velká Británie, Španělsko, Belgie, Francie, Německo, Švýcarsko, Itálie a USA. České firmy a vědecké ústavy se účastnily přípravy pěti zařízení a na sluneční misi spolupracuje také Akademie věd ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Český podíl na této sondě je skutečně výrazný – nějakým způsobem se české ruce a mozky podílely asi na polovině všech přístrojů, jimiž je vybavená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...