Evropská sonda prozkoumá Venuši. Má zjistit, jak se z ní stalo „zlé dvojče Země“

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila agentura na svém webu.

ESA o tom informovala týden poté, co americká vesmírná agentura NASA oznámila, že plánuje poslat k Venuši koncem tohoto desetiletí dvě vědecké mise. Mají být zaměřené na studium atmosféry a povrchu planety. Venuše se stala atraktivní jednak v souvislosti se studiem změn klimatu, ale pro vědce bylo překvapivé nedávno i zjištění, že se v její atmosféře mohou nacházet stopy života.

„Čeká nás nová éra zkoumání našeho nejbližšího, ale divoce odlišného souseda ve Sluneční soustavě,“ uvedl v souvislosti s novým projektem ESA Günther Hasinger, vědecký ředitel agentury. „Spolu s nově ohlášenými misemi NASA na Venuši budeme mít na této záhadné planetě mimořádně komplexní vědecký program až do příštího desetiletí,“ dodal.

Vědci si lámou hlavu nad tím, proč náš nejbližší soused přes zhruba stejnou velikost a složení jako Země prošel tak dramatickou změnou klimatu. Místo toho, aby byl obyvatelným světem, jako je naše planeta, má toxickou atmosféru a je obklopený hustými mraky bohatými na kyselinu sírovou. ESA Venuši doslova nazývá „zlým dvojčetem Země“ – je jí v řadě vlastností extrémně podobná, ale přesto se ze zatím neznámých důvodů vyvíjela zcela odlišnou cestou.

K hlavním otázkám, na něž experti hledají odpověď, patří, čím si v minulosti Venuše prošla, když dospěla k nynějšímu stavu, a mohl by Zemi čekat stejný osud, kdyby ji postihl katastrofální skleníkový efekt? Je Venuše stále geologicky aktivní, mohl na ní kdysi být oceán, ba dokonce i život?

Špičkové vybavení pomůže získat nová data

Sonda EnVision bude podle ESA k získávání potřebných dat vybavená sadou v Evropě vyrobených přístrojů, včetně sonaru, který dokáže rozlišit podzemní vrstvení planety, a spektrometrů k probádání povrchu i atmosféry. Spektrometry budou sledovat stopové plyny v atmosféře, analyzovat složení povrchu a hledat jakékoli změny, které by mohly souviset se známkami vulkanické aktivity.

Venuše
Zdroj: ESA

Americká NASA by měla misi EnVision také poskytnout radar ke snímání a mapování povrchu Venuše. Rádiový vědecký experiment navíc prozkoumá vnitřní strukturu a gravitační pole planety a rovněž strukturu a složení atmosféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...