ERC granty podpoří čtyři české projekty. Výzkumy dostanou desítky milionů

Čtyři projekty z Česka letos uspěly v soutěži o prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Úspěšní žadatelé se zaměří například na výzkum efektivního ukládání solární energie či nové strategie boje proti rakovině. Informovali o tom zástupci Akademie věd (AV). Za třemi vybranými návrhy stojí právě vědci a vědkyně z akademie, čtvrtý grant podpoří projekt z Univerzity Karlovy.

Granty ERC podporují výzkum, který má potenciál přinést průlomové objevy. Podle AV badatelé a badatelky dostanou v průměru 37 milionů korun na výzkum v délce pěti let. Předsedkyně AV Eva Zažímalová podotkla, že vedle velké vysoké finanční podpory, je u těchto grantů výhodou i minimum administrativy, která se s nimi pojí.

Výzkum RNA

Haně Macíčkové Cahové z Ústavu organické chemie a biochemie AV grant pomůže ve zkoumání molekul, které se vyskytují v buňce na konci ribonukleové kyseliny (RNA). Podle AV je studium těchto „čepiček RNA“ velmi obtížné, neboť není snadné je v buňce identifikovat.

Z dosavadních výzkumů však vyplývá, že vedle ochrany vláken RNA pomáhají buňce také reagovat na stresové podmínky. Macíčková Cahová se svým týmem vyvíjí nové techniky, které by tyto struktury snáze zachytily a umožnily osvětlit jejich reakce v buňce.

Změna energie

Výzkumník Tomáš Slanina, taktéž z ÚOCHB, grant využije pro vývoj molekulárního systému k přeměně světelné energie do chemických vazeb a jejich následnou konverzi na elektrický proud.

S kolegy se tak pokusí přispět k řešení jedné z největších komplikací spojených s masovým přechodem na udržitelné zdroje energie – možnosti stabilizace kolísající produkce solární energie a řešení jejího efektivního ukládání.

Vznik rakoviny

Mezibuněčnou komunikaci takzvaných nukleotidů, stavebních kamenů DNA a RNA, které zásadně přispívají k růstu rakovinových buněk, bude zkoumat skupina Kateřiny Rohlenové z Biotechnologického ústavu AV.

Podle akademie se látky cílené na metabolismus nukleotidů v léčbě rakoviny užívají přes 70 let, jejich účinek však kazí toxicita a vznik rezistence spojené s nádorovým prostředím.

Zkoumání strojového jazyka

Za čtvrtým podpořeným českým projektem stojí Ondřej Dušek z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Dušek pracuje na univerzálním generátoru přirozeného jazyka, který se bude učit jen z několika příkladů a nebude dělat chyby. Úspěch výzkumu by mohl vést ke vzniku chytrých hlasových asistentů v češtině či novým aplikacím, které přehledně shrnou složitá data.

Startovací granty letos získalo 397 mladých vědců a vědkyň z 22 evropských zemí. Evropská výzkumná rada mezi ně rozdělí přes 15 miliard korun.

Týmy z Česka nejsou v soutěži o ERC granty zatím příliš úspěšné. Zatímco z některých zemí uspějí desítky projektů, v Česku se podpořené projekty počítají v jednotkách. Loni v kategorii startovacích grantů uspěly jen dvě tuzemské žádosti. Před rokem proto Akademie věd a Univerzita Karlova vytvořila expertní tým, který má vědcům s žádostmi o ERC granty pomáhat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...