ERC granty podpoří čtyři české projekty. Výzkumy dostanou desítky milionů

Čtyři projekty z Česka letos uspěly v soutěži o prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Úspěšní žadatelé se zaměří například na výzkum efektivního ukládání solární energie či nové strategie boje proti rakovině. Informovali o tom zástupci Akademie věd (AV). Za třemi vybranými návrhy stojí právě vědci a vědkyně z akademie, čtvrtý grant podpoří projekt z Univerzity Karlovy.

Granty ERC podporují výzkum, který má potenciál přinést průlomové objevy. Podle AV badatelé a badatelky dostanou v průměru 37 milionů korun na výzkum v délce pěti let. Předsedkyně AV Eva Zažímalová podotkla, že vedle velké vysoké finanční podpory, je u těchto grantů výhodou i minimum administrativy, která se s nimi pojí.

Výzkum RNA

Haně Macíčkové Cahové z Ústavu organické chemie a biochemie AV grant pomůže ve zkoumání molekul, které se vyskytují v buňce na konci ribonukleové kyseliny (RNA). Podle AV je studium těchto „čepiček RNA“ velmi obtížné, neboť není snadné je v buňce identifikovat.

Z dosavadních výzkumů však vyplývá, že vedle ochrany vláken RNA pomáhají buňce také reagovat na stresové podmínky. Macíčková Cahová se svým týmem vyvíjí nové techniky, které by tyto struktury snáze zachytily a umožnily osvětlit jejich reakce v buňce.

Změna energie

Výzkumník Tomáš Slanina, taktéž z ÚOCHB, grant využije pro vývoj molekulárního systému k přeměně světelné energie do chemických vazeb a jejich následnou konverzi na elektrický proud.

S kolegy se tak pokusí přispět k řešení jedné z největších komplikací spojených s masovým přechodem na udržitelné zdroje energie – možnosti stabilizace kolísající produkce solární energie a řešení jejího efektivního ukládání.

Vznik rakoviny

Mezibuněčnou komunikaci takzvaných nukleotidů, stavebních kamenů DNA a RNA, které zásadně přispívají k růstu rakovinových buněk, bude zkoumat skupina Kateřiny Rohlenové z Biotechnologického ústavu AV.

Podle akademie se látky cílené na metabolismus nukleotidů v léčbě rakoviny užívají přes 70 let, jejich účinek však kazí toxicita a vznik rezistence spojené s nádorovým prostředím.

Zkoumání strojového jazyka

Za čtvrtým podpořeným českým projektem stojí Ondřej Dušek z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK. Dušek pracuje na univerzálním generátoru přirozeného jazyka, který se bude učit jen z několika příkladů a nebude dělat chyby. Úspěch výzkumu by mohl vést ke vzniku chytrých hlasových asistentů v češtině či novým aplikacím, které přehledně shrnou složitá data.

Startovací granty letos získalo 397 mladých vědců a vědkyň z 22 evropských zemí. Evropská výzkumná rada mezi ně rozdělí přes 15 miliard korun.

Týmy z Česka nejsou v soutěži o ERC granty zatím příliš úspěšné. Zatímco z některých zemí uspějí desítky projektů, v Česku se podpořené projekty počítají v jednotkách. Loni v kategorii startovacích grantů uspěly jen dvě tuzemské žádosti. Před rokem proto Akademie věd a Univerzita Karlova vytvořila expertní tým, který má vědcům s žádostmi o ERC granty pomáhat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...