Emise aerosolů po desetiletí maskovaly oteplování Země

V debatách o změně klimatu způsobené člověkem se v drtivé většině případů mluví o skleníkových plynech. Poněkud stranou zůstávají aerosoly. Na klima ale mají naprosto zásadní vliv v regionálním i globálním měřítku.

Aerosoly se do atmosféry dostávají řadou způsobů. Co se týče lidské činnosti, jde především o produkty hoření, ať už se jedná o uhlí, ropu nebo plyn, o průmyslovou výrobu či vypalování lesů. Některé aerosoly atmosféru ohřívají, jiné ochlazují, v závislosti na jejich typu, výšce nad zemí a vlivu na oblačnost. Ochlazovací efekt je spojen především s dorazem dopadajícího slunečního záření.

  • Aerosol je směs malých pevných nebo kapalných částic v plynu. První případ se také označuje jako dým, druhý jako mlha. Rozptýlené částice mají velikost od 10 nanometrů do 10 mikrometrů, což odpovídá shlukům několika molekul až částicím tak hmotným, že už nemohou snadno poletovat v atmosféře.

Dále aerosoly můžou měnit vznik a podobu oblaků. Na jedné straně to znamená opticky hustší oblaky, které odrážejí více slunečního záření (a jde tedy o zchlazující efekt) – jde například o vliv spalovacích zplodin z letadel nebo lodí. Na druhé straně můžou podpořit i vznik oblaků jako takový, což pak má i oteplovací efekt, neboť oblačnost brání nočnímu ochlazování povrchu a přilehlých vrstev vzduchu.

Celkově ale obrovské emise aerosolů uvolněné do atmosféry od počátku průmyslové revoluce měly výrazný ochlazovací efekt, protože především odrážely dopadající sluneční záření. Bez nich by globální oteplování, které dnes pozorujeme, bylo minimálně o třicet, podle některých studií ale dokonce až o padesát procent větší.

Znečištění aerosoly nad Indií
Zdroj: Wikimedia Commons

Z historického pohledu měly aerosoly také významný regionální dopad. Například v Evropě zabránily výraznějšímu oteplování od 50. do 80. let minulého století. Vedly rovněž k poklesu intenzity monzunů v jižní Asii ve druhé polovině minulého století. A byly také hlavní příčinou sucha v afrických zemích sahelu na konci dvacátého století, v jehož důsledku zahynulo na sto tisíc lidí.

Působení aerosolů v atmosféře je komplikované

Z globálního pohledu hrají aerosoly v extrémních klimatických podmínkách mimořádně významnou roli. Pokud bychom lidskou činností vzniklé aerosoly z atmosféry odstranili, bude to mít za důsledek více extrémně horkých dnů, epizod s extrémními srážkami a rovněž zvýšení intenzity sucha v oblastech s vysokou hustotou zalidnění.

Na druhé straně, regionální odhady dopadů změny klimatu často jen částečně zahrnují vliv aerosolů, s čímž pak souvisí poměrně velká nejistota. Modelování vlivu aerosolů, které je samo o sobě velmi složité, navíc komplikuje fakt, že data o množství jejich emisí jsou často velmi omezená, s poměrně hrubým prostorovým i časovým rozlišením.

Pro co nejpřesnější odhady dopadů aerosolů je proto nezbytné zlepšit monitoring emisí aerosolů. Pomoci by v tomto směru mohly nové přístroje používané na nejmodernějších družicích a také lepší pozorování ze zemského povrchu.

Budoucí nejistota

Od poloviny 19. století s nástupem industrializace koncentrace aerosolů raketově rostly. V 70. a 80. letech minulého století ale obavy z dopadů znečištění ovzduší na zdraví vedly k významným politickým opatřením, která snížila emise aerosolů především v Evropě a Severní Americe.

K podobnému obratu nyní dochází v Číně. Ale například v jižní Asii emise sírových aerosolů stále rostou. A předpokládá se, že aerosoly budou v mnoha zemích s nízkými a středními příjmy, včetně většiny Afriky a jihovýchodní Asie, i nadále stoupat.

Problémem je ale poměrně značná nejistota v budoucích emisích aerosolů. Podle některých scénářů by do roku 2050 mohly být až o dvacet procent vyšší než dnes, podle jiných naopak klesnout téměř k nule. Výrazné omezení emisí aerosolů by ale mohlo vést až ke dvojnásobnému zvýšení četnosti výskytu extrémně vysokých teplot v Evropě a Číně, v jižní Asii pak k extrémnějším srážkám.

Dopady úbytku koncentrací aerosolů se přitom projeví už v krátkém čase, neboť většina z nich se z atmosféry odstraní přirozenými procesy v řádu dní až měsíců, na rozdíl od skleníkových plynů, kde jsou jejich projevy záležitostí podstatně dlouhodobější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...