Embrya vystavená marihuaně mají po narození dlouhodobé problémy, nastínil výzkum

Už několik kvalitních výzkumů varovalo před tím, že když je lidský plod vystavený konopí přes jeho matku ještě před porodem, může to bránit normálnímu růstu. Zatím ale chybí informace o tom, jak velký vliv má marihuana v tomto období na dlouhodobý vývoj mozku. Vědci teď přinesli první analýzu, v níž před užíváním konopí v těhotenství varují. A současně přinášejí i první doporučení pro případnou léčbu.

Testovat marihuanu na matkách a jejich dětech je samozřejmě zcela neetické, a tak vědci prováděli pokusy na laboratorních zvířatech. U jejich mozků byl vliv drogy dost silný a vedl k podstatným negativním dopadům na poznávací i paměťové funkce orgánu.

Studii vedli kanadští vědci Mohammed H. Sarikahya a Steven Laviolette, výsledky publikovali v odborném žurnálu Molecular Psychiatry. Fenomén se rozhodli prostudovat poté, co kanadské Centrum pro užívání návykových látek a závislost zveřejnilo, že marihuanu kouří asi 22 procent kanadských těhotných žen ve věku 18 až 24 let.

A nejde jen o počet žen – současná marihuana je velmi odlišná od té, kterou konzumovaly třeba „květinové děti.“ „Za posledních dvacet let se koncentrace THC, tedy hlavní psychoaktivní složky konopí, zvýšila ze tří na 22 procent. THC může procházet placentou a ovlivňovat vyvíjející se mozek plodu,“ upozornil Sarikahya.

„Náš výzkum ukazuje, že prenatální expozice THC může vést k závažným kognitivním a paměťovým deficitům, které jsou závislé na pohlaví, jsou dlouhodobé a možná i celoživotní,“ řekl vědec.

Zjištění a řešení

Tým výzkumníků použil k měření účinků THC řadu testů. Všechny ukázaly, že vystavení marihuaně významně ovlivnilo touhu potomků drogou ovlivněných tvorů po socializaci, paměť na předchozí sociální setkání i schopnost učení – jak u samců, tak u samic.

Při zkoumání molekulárních dopadů vědci zjistili změny v hladinách důležitých mastných kyselin v mozku a odchylky v úrovni některých bílkovin, které jsou pro normální funkci mozku zásadní. Tyto změny byly výraznější u dospělých mužů a lišily se v závislosti na konkrétní oblasti mozku. Podle autorů bylo nečekané, že účinky THC jsou natolik závislé na pohlaví, což naznačuje, že vystavení konopí v děloze může mít na samce a samice odlišný vliv.

A co je nejdůležitější, studie také navrhuje možné řešení těchto účinků. Zaměřením se na nepravidelnosti v mozkových mastných kyselinách by mohlo být možné snížit nepříznivé dopady prenatálního užívání konopí.

Výzkumníci zjistili, že THC narušuje takzvaný endokanabinoidní systém plodu (ECS), který je klíčovým hráčem v neurologickém vývoji plodu a dospívajících. „Toto narušení vede k nedostatku životně důležitých mastných kyselin, jako jsou DHA a ARA, což může způsobit celoživotní zdravotní poruchy,“ přiblížil Laviolette, který pracuje jako profesor na katedře anatomie a buněčné biologie na Schulichově lékařské a stomatologické fakultě.

Tento systém se ale dá řídit a „opravit“ pomocí léčiv, výše uvedené kyseliny se dají nahradit – takže právě zde se nabízí cesta k možným lékařským zásahům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...