Embrya vystavená marihuaně mají po narození dlouhodobé problémy, nastínil výzkum

Už několik kvalitních výzkumů varovalo před tím, že když je lidský plod vystavený konopí přes jeho matku ještě před porodem, může to bránit normálnímu růstu. Zatím ale chybí informace o tom, jak velký vliv má marihuana v tomto období na dlouhodobý vývoj mozku. Vědci teď přinesli první analýzu, v níž před užíváním konopí v těhotenství varují. A současně přinášejí i první doporučení pro případnou léčbu.

Testovat marihuanu na matkách a jejich dětech je samozřejmě zcela neetické, a tak vědci prováděli pokusy na laboratorních zvířatech. U jejich mozků byl vliv drogy dost silný a vedl k podstatným negativním dopadům na poznávací i paměťové funkce orgánu.

Studii vedli kanadští vědci Mohammed H. Sarikahya a Steven Laviolette, výsledky publikovali v odborném žurnálu Molecular Psychiatry. Fenomén se rozhodli prostudovat poté, co kanadské Centrum pro užívání návykových látek a závislost zveřejnilo, že marihuanu kouří asi 22 procent kanadských těhotných žen ve věku 18 až 24 let.

A nejde jen o počet žen – současná marihuana je velmi odlišná od té, kterou konzumovaly třeba „květinové děti.“ „Za posledních dvacet let se koncentrace THC, tedy hlavní psychoaktivní složky konopí, zvýšila ze tří na 22 procent. THC může procházet placentou a ovlivňovat vyvíjející se mozek plodu,“ upozornil Sarikahya.

„Náš výzkum ukazuje, že prenatální expozice THC může vést k závažným kognitivním a paměťovým deficitům, které jsou závislé na pohlaví, jsou dlouhodobé a možná i celoživotní,“ řekl vědec.

Zjištění a řešení

Tým výzkumníků použil k měření účinků THC řadu testů. Všechny ukázaly, že vystavení marihuaně významně ovlivnilo touhu potomků drogou ovlivněných tvorů po socializaci, paměť na předchozí sociální setkání i schopnost učení – jak u samců, tak u samic.

Při zkoumání molekulárních dopadů vědci zjistili změny v hladinách důležitých mastných kyselin v mozku a odchylky v úrovni některých bílkovin, které jsou pro normální funkci mozku zásadní. Tyto změny byly výraznější u dospělých mužů a lišily se v závislosti na konkrétní oblasti mozku. Podle autorů bylo nečekané, že účinky THC jsou natolik závislé na pohlaví, což naznačuje, že vystavení konopí v děloze může mít na samce a samice odlišný vliv.

A co je nejdůležitější, studie také navrhuje možné řešení těchto účinků. Zaměřením se na nepravidelnosti v mozkových mastných kyselinách by mohlo být možné snížit nepříznivé dopady prenatálního užívání konopí.

Výzkumníci zjistili, že THC narušuje takzvaný endokanabinoidní systém plodu (ECS), který je klíčovým hráčem v neurologickém vývoji plodu a dospívajících. „Toto narušení vede k nedostatku životně důležitých mastných kyselin, jako jsou DHA a ARA, což může způsobit celoživotní zdravotní poruchy,“ přiblížil Laviolette, který pracuje jako profesor na katedře anatomie a buněčné biologie na Schulichově lékařské a stomatologické fakultě.

Tento systém se ale dá řídit a „opravit“ pomocí léčiv, výše uvedené kyseliny se dají nahradit – takže právě zde se nabízí cesta k možným lékařským zásahům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...