Elektrická letadla ta klasická nenahradí. Možná ale pomohou ta hybridní

Nahrávám video

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

Prototyp čtyř- až pětimístného letadla zatím pohání benzinový motor. Už v příštím roce by se ale měl spoléhat na hybridní pohon. Netradiční tvar křídel přitom není náhodou: vývojáři věří, že trik pro hybridní let spočívá právě v něm.

„Díky aerodynamice, kterou jsme vyvinuli, získáte až o padesát procent vyšší účinnost. S elektrickým pohonem tak můžete zvládnout víc letů než s tradičními letadly,“ vysvětluje Jean Botti z firmy Voltaero, která za letounem stojí. 

Na mezinárodním aerosalonu na letišti Le Bourget se uzavírají obří kontrakty. A nepřímo se rozhoduje o budoucím směru letectví, které by – stejně jako další odvětví – mělo produkovat do roku 2050 nulové emise. Francouzský start-up není jediný, kdo věří, že cestou k jejich snížení není čistě elektrický pohon. Má jím být pohon hybridní.

Podle leteckého analytika Glenna McDonalda výrobci zjistili, že technologie baterií zatím zdaleka nepokročila natolik, aby se dala používat u komerčních letadel. A tak se přeorientovali na hybridní technologii.

Francouzská firma chce své hybridy zatím vyrábět k přepravě léků a menších nákladů, případně by je mohla využívat jako letecká taxi. „Udělali velký pokrok,“ hodnotí produkt šéfredaktor odborného magazínu Aviation Week Graham Warwick. „I když to vlastně zatím není úplně skutečné letadlo.“

Velká dopravní letadla zatím bez hybridního pohonu

Naopak bez většího pokroku je zatím vývoj velkých hybridních dopravních letadel. Už před šesti lety se sice na spolupráci dohodl Airbus spolu s Rolls-Roycem a Siemensem, ale v roce 2020 ji kvůli covidu společnosti zrušily. Krachem skončila také spolupráce Boeingu a amerického start-upu Zunum Aero. Ten chtěl vyrábět malá hybridní letadla pro deset pasažérů na krátké vzdálenosti. 

Nic z toho se nenaplnilo. Na nulové emise navíc samotná technologie nestačí. Poptávka po létání totiž roste a s ní i počet vyrobených letadel a spotřebované energie. Odborníci odhadují, že ve zlomovém roce 2050 jen letecký průmysl spotřebuje 25 procent veškeré energie, která se v Evropě vyrobí.

„To je obrovské číslo. Nulové emise jsou velmi nereálné,“ konstatuje odborník na udržitelnou leteckou dopravu Matteo Mirolo.

Další z možných cest, jak snížit uhlíkovou stopu letecké dopravy, jsou stroje poháněné vodíkem – do tohoto způsobu investuje třeba společnost Airbus. I v tomto případě platí, že k reálnému létání je zatím daleko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...