Dým z lesních požárů omezuje růst dětí, ukázal výzkum v Indonésii

Mohutné lesní požáry způsobují problémy nenarozeným dětem. Ty, které byly ještě v dělohách matek vystaveny škodlivinám z vypalovaných pralesů, dosahují nižšího vzrůstu a podle týmu výzkumníků z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně a Národní univerzity v Singapuru jsou následně znevýhodněny také socioekonomicky. Zisky z vypalování pralesů, které v Indonésii ustupují palmovým plantážím, jsou navíc podle vědců výrazně nižší než škody způsobené obyvatelstvu.

Práce vyšla na konci února v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Kombinuje údaje o 560 dětech, které se narodily po rozsáhlých lesních požárech v roce 1997. Do výzkumu byla následně zahrnuta i data o příjmech, stravování, klimatických faktorech a demografických detailech. Socioekonomické údaje sledovaných rodin zaznamenávali vědci až do roku 2014.

Děti vystavené dýmu z lesních požárů měřily ve svých 17 letech průměrně o 3,3 centimetru méně než jejich vrstevníci, kteří škodlivinám vznikajícím při vypalování lesa vystaveni nebyli.

„Protože výška dospělých je spojena s jejich příjmem, naznačuje to asi o 3 procenta nižší příjmy pro necelý milion indonéských dělníků, kteří se narodili během této doby,“ napsali autoři práce. „Zatímco starší výzkumy se zaměřovaly na úmrtí spojená s lesními požáry, my ukazujeme, že i přeživší trpí nevratnými škodami,“ dodali.

Podle autorů studie je nemožné tyto škody napravit. Navíc jsou vyšší než zisky spojené s vypalováním lesů.

V Indonésii, kde výzkum probíhal, dochází k masivnímu vypalování lesů ve prospěch vysazování palmových plantáží. „Existují nepříliš drahé způsoby, jak se těmto ohňům vyhnout, takže pálení pralesů je velmi krátkozraký způsob, jak vylepšovat a posilovat ekonomiku,“ upozorňují vědci.

Požáry v Indonésii způsobily čtvrtinu celkových uhlíkových emisí

Rok 1997 byl v Indonésii abnormálně suchý, takže se ohně, které měly uvolnit místo palmovým plantážím, dostaly mimo kontrolu.

Během léta zasáhly požáry jedenáct milionů hektarů lesů a způsobily masivní vystavení populace znečištěnému vzduchu. Globální uhlíkové emise byly toho roku tvořené ze čtvrtiny právě tímto požárem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...