Dvouhlavá ploštěnka překvapila polské zoology. Změnila si osu těla

Uříznou jí hlavu – a vyroste jí nová. Rozříznou ji podélně na dvě půlky – a z každé vyroste zdravý nový červ. Ploštěnka Stenostomum brevipharyngium (české jméno nemá) je přes své mikroskopické rozměry jedním z nejpodivnějších tvorů v přírodě. Její regenerační schopnosti vědcům vyráží dech. A teď o ní zjistili něco, co zatím v přírodě nikdy nepozorovali.

Regenerujících tvorů je celá řada, tuto schopnost má v omezené míře každý organismus, ale ne všechny to umí jako tyto ploštěnky. Když na nich vědci dělali experimenty, zjistili, že jim mohou vyrůst dvě hlavy: jedna na normálním místě, druhá uprostřed těla, která je obrácená směrem dozadu.

Tato vývojová chyba umožňuje červům trvale obrátit osu těla, aniž by to mělo jakékoli viditelné škodlivé účinky. V podstatě jako by člověku vyrostla hlava z břicha.

Ploštěnky jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně mohou vést parazitický způsob života. Vyhýbají se světlu. V Česku v současnosti žije šestnáct druhů vodních a tři druhy půdních ploštěnek.

Jeden tvor, dvě hlavy

Vědci už dlouho vědí, že dvouhlavé ploštěnky se dají vytvořit pomocí elektrického proudu. Ale toto je poprvé, co byla dvouhlavá varianta pozorována přirozeně a spontánně.

Objev pochází z laboratoře polských zoologů Katarzyny Tratkiewiczové a Ludwika Gasiorowského z Varšavské univerzity.

Změny na těle ploštěnky
Zdroj: Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences

Když prováděli inventuru svých laboratorních sbírek, narazili v nich rovnou na několik těchto tvorů s podivně umístěnými hlavičkami na konci nebo v půlce těla. Zaujalo je to a rozhodli se prozkoumat, jak vlastně tyto deformované ploštěnky vznikly.

Řezání červů

Přírodovědci pozorovali tvory pod výkonnými mikroskopy, kde je označili chemickými značkami. A poté rozřezali tyto dvouhlavé červy na tři části a sledovali, jak se budou jednotlivé dílky hojit a přežívat.

Ukázalo se, že první a třetí část (hlavová a ocasní) se hojily v podstatě normálně. Ale střední část s hlavou otočenou dozadu udělala něco neočekávaného. Na opačném konci hlavy byla otevřená rána – a když se zahojila, nevyrůstala z ní už druhá hlava. Místo toho se regeneroval ocas. To znamenalo, že se červu podařilo trvale obrátit směr hlavy a ocasu. Jinými slovy, úplně otočil svou osu těla.

Všichni červi, kteří vznikli tímto způsobem, byli schopní se rozmnožovat. Když vědci prozkoumali jejich potomstvo, zjistili, že jsou všichni jedinci normální. To podle autorů dokazuje, že obrácení osy bylo způsobeno spíše vývojovou flexibilitou než genetickými mutacemi.

„Naše zjištění naznačují, že regenerace celého těla na základě pluripotentních kmenových buněk poskytuje flexibilní vývojový rámec, ve kterém lze přizpůsobit i obrácení osy dospělého bilaterálního těla,“ popsali ve studii vědci.

Vědci vyloučili genetickou mutaci, ale na příčinu této bizarní změny zatím nepřišli. Zatím nejpravděpodobnějším vysvětlením je to, které má věda v oblibě úplně nejméně: mohlo by se jednat o náhodu. V přírodě badatelé zatím nic takového neviděli, takže by se mohlo jednat také o vliv laboratorního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...