Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrátila na Zemi

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se vrátila na Zemi. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu.

Dvaašedesátiletý Barry Wilmore a devětapadesátiletá Sunita Williamsová opustili stanici, kde byli nuceni setrvat nečekaně dlouho kvůli poruše kosmické lodi Starliner. Plánovaný a dodržený čas přistání v Mexickém zálivu byl 22:57 SEČ. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nabízel přímý přenos:

Modul společnosti SpaceX, na jehož palubě byli vedle Wilmorea a Williamsové také Nick Hague z NASA a Rus Aleksandr Gorbunov, vyrazil od ISS krátce po šesté hodině ráno SEČ.

„Budete nám chybět, ale šťastnou cestu domů,“ loučila se podle agentury AP s dvojicí po nečekaně dlouhém pobytu další astronautka z ISS Anne McClainová.

Manévr, kdy se modul SpaceX oddělil od ISS:

Neplánovaně prodloužená mise

Astronauti se ze Země vydali 5. června na lodi vyrobené společností Boeing. Když se plavidlo přibližovalo k vesmírné stanici, zaznamenalo technické potíže. NASA pak rozhodla, že návrat v něm není pro posádku bezpečný, a poslala ho na Zemi prázdný. Dvojice od té doby nuceně setrvávala na ISS.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl právě až 5. června 2024.

Navzdory délce svého pobytu Barry Wilmore a Sunita Williamsová nepřekonají americký rekord v délce pobytu v kosmu, který drží astronaut Frank Rubio. Ten strávil v roce 2023 na palubě ISS 371 dní namísto původně plánovaných šesti měsíců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tehdy kvůli úniku chladicí kapaliny.

Politika na ISS

Do osudu obou astronautů zasáhla i politika. Americký prezident Donald Trump totiž na konci ledna požádal soukromou kosmickou společnost SpaceX, aby je co nejdříve dopravila zpět na Zemi. Na síti X to tehdy uvedl zakladatel a šéf SpaceX Elon Musk. „Prezident Spojených států požádal SpaceX, aby co nejdříve dostala domů dva astronauty uvázlé na ISS. Uděláme to.“

Musk zároveň kritizoval vládu bývalého prezidenta Joea Bidena za to, že dvojici vesmírných trosečníků ponechala na oběžné dráze kolem Země příliš dlouho. Musk pracuje pro americkou vládu, patří k nejbohatším lidem světa a současně má blízko k Trumpovi.

Zpravodajská televize CNN připomněla, že plán, kdy by společnost SpaceX dopravila oba astronauty na Zemi, NASA připravila již před několika měsíci. V prosinci ale mise nabrala zpoždění, protože SpaceX si vyžádala více času na přípravu kosmické lodi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...