Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.

Kolonizace Marsu je jednou z velkých vesmírných ambicí. Posunout existenci lidské civilizace na jinou planetu je ale cíl nesmírně náročný: podmínky na Rudé planetě totiž pro člověka nejsou k přežití. Zatím. Vědci uvažují o takzvané terraformaci, tedy změnách Marsu na těleso podobnější Zemi. Teď v tom udělali velký a důležitý krok.

V nové studii popsali polští přírodovědci, že některé druhy lišejníků žijící v nehostinných podmínkách na Zemi jsou natolik odolné, aby mohly přežít i na sousední planetě. Výzkum podle jeho autorů zpochybňuje dosavadní předpoklady o neobyvatelnosti Marsu a nabízí možná využití také pro astrobiologii a průzkum vesmíru při hledání jiných objektů, na nichž by teoreticky mohl existovat život.

Odolní symbionti

Lišejníky nejsou samostatným organismem. Ve skutečnosti jde o symbiotickou spolupráci mezi houbou a řasou nebo sinicí. Toto „spojení sil“ podobné tomu, jak fungují například koráli, jim dává extrémní odolnost. A právě díky tomu se dají na Zemi lišejníky najít na místech, kde jiné formy života nemají šanci: na pouštích i v oblastech kolem pólů.

A možná i na Marsu, což se ukázalo v experimentu. Houbový partner v této symbióze zůstal metabolicky aktivní, i když byl vystavený atmosférickým podmínkám podobným těm na Marsu. A to včetně temnoty a úrovně rentgenového záření, která Rudou planetu zasahuje.

Biologové otestovali dva druhy lišejníků: džbánovku mechovou a pukléřku pichlavou. Mají sice odlišné vlastnosti, ale jejich odolnost vůči extrémům je podobná. Oba druhy, které rostou i v Česku, vědci vystavili podmínkám podobným Marsu po dobu pěti hodin při simulaci složení atmosféry planety, tlaku, kolísání teploty a rentgenového záření.

Rozšíření džbánovky mechové v Česku
Zdroj: Nature.cz

Výsledky naznačují, že oba lišejníky, ale zejména džbánovka, by mohly na Marsu potenciálně přežít. A to přes vysoké dávky rentgenového záření spojeného se slunečními erupcemi a energetickými částicemi dopadajícími na povrch planety.

Podle autorů to zpochybňuje starší předpoklady, že ionizující záření je nepřekonatelnou překážkou pro život na Marsu. A současně to otevírá obrovské množství možností pro další výzkum možností přežití mikrobů v mimozemských podmínkách.

Rozšíření pukléřky pichlavé v Česku
Zdroj: Nature.cz

„Naše studie jako první prokázala, že metabolismus houbového partnera v symbióze lišejníků zůstal aktivní i při pobytu v prostředí připomínajícím povrch Marsu,“ konstatovala hlavní autorka studie Kaja Skubałová. „Rozšiřuje to naše chápání biologických procesů v simulovaných marťanských podmínkách a odhaluje, jak organismy reagují na ionizující záření – jednu z nejkritičtějších výzev pro přežití a obyvatelnost Marsu. V konečném důsledku tento výzkum prohlubuje naše znalosti o adaptaci lišejníků a jejich potenciálu pro kolonizaci mimozemských prostředí,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...