Důvtipný Moctezuma učí kosatky lovit žraloky obrovské

Nahrávám video

Mexičtí vědci poprvé popsali, že kosatky ve smečkách umí ulovit i největší žijící parybu – až čtrnáctimetrového žraloka obrovského. Útoky jsou zatím spojené s jedním dospělým samcem.

Kosatky a největší žijící druh žraloka se potkávají v Kalifornském zálivu. Dospělý žralok obrovský je opravdu obrovský – může měřit deset až čtrnáct metrů, jeho tělo chrání až patnáct centimetrů silná kůže. Není tedy snadnou kořistí ani pro tak silné a chytré lovce, jako jsou kosatky. Až donedávna také vědci nepozorovali, že by se tito kytovci na velké paryby vrhali. Pak se ale objevil dospělý samec kosatky Moctezuma.

Moctezuma se dá snadno poznat podle zezadu rozedrané, zcela černé hřbetní ploutve a typického chování. Moctezumovi totiž chutnají žraloci, konkrétně právě žraloci obrovští.

Žralok obrovský je sice největší současný žralok, ale pro člověka není nebezpečný. Živí se totiž podobně jako velryby jen planktonem
Zdroj: WIkimedia Commons/Matthew T Rader

Kosatky se umí živit téměř čímkoliv, co v oceánech plave – od ryb a želv až po tučňáky, lachtany nebo dokonce velryby. U jihoafrických břehů se před několika lety naučily lovit mladší a tedy menší žraloky bílé, u Kalifornie si teď zase osvojují lovecké techniky, jež stačí na žraloky obrovské.

Moctezuma jde po pánvi

Mexičtí vědci, kteří ekosystém v této oblasti studují, zaznamenali čtyři prokázané situace, kdy se kosatky na žraloky vrhly. Ve třech případech byl přítomný už zmiňovaný Moctezuma, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Marine Science.

„Sledovali jsme, jak kosatky praktikují techniku společného lovu žraloků obrovských. Soustředí se přitom při útoku na pánevní oblast žraloků. Ti tak rychle ztratí velké množství krve a umožní to kosatkám snadný přístup ke žraločím játrům bohatým na lipidy,“ uvedl Erick Higuera Rivas, mořský biolog, který výzkum vedl. Spekuluje, že celá tato smečka se mohla začít na lov žraloků specializovat.

Žralok v nouzi

K útokům došlo mezi lety 2018 až 2024 v jižní části Kalifornského zálivu. Je možné, že jich proběhlo mnohem více, ale tyto čtyři se podařilo nafilmovat vědci nebo veřejností, která pak záznamy biologům předala. Jednotlivé kosatky se od sebe liší jednak zbarvením těla, ale hlavně tvarem a poškozením hřbetních ploutví.

Díky tomu vědci odhalili Moctezumu. A při jednom z lovů i samici, kterou už dříve pozorovali opakovaně v jeho přítomnosti. Naznačuje to, že by mohla být jeho příbuznou nebo s ním být v jiném vztahu; struktura smeček kosatek bývá značně proměnlivá a složitá současně.

„Při lovu spolupracují všichni členové smečky. Narážejí do žraloka tak dlouho, až ho obrátí břichem nahoru,“ popisují loveckou techniku vědci. „V této poloze se žraloci dostanou do stavu nehybnosti, v podstatě ochrnou. Nemohou se už pohybovat a tedy ani uniknout tím, že by se ponořili do větší hloubky,“ vykresluje Higuera Rivas, jak takové zabití žraloka kosatkami vypadá. „Tím, že ho mají kosatky pod kontrolou, se pak snadněji a rychleji přibližují k pánevní oblasti žraloka a jsou schopné z něj vykousat ty orgány, které jsou pro ně z hlediska výživy důležité.“

Přeje jim ale možná tak trošku i štěstí. Nejen, že je to od pánve jen kousek k játrům, navíc je tam tělo žraloků nejméně chráněné. V této oblasti mají například méně svalů a chrupavek, což umožňuje snadnější přístup k vnitřním orgánům.

V jiných geografických oblastech se kosatky možná naučily dělat totéž, důkazy jsou ale omezené, dodali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 7 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 17 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 17 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 18 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 19 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.