Družice na oběžné dráze mohou při zániku poškozovat ozonovou vrstvu

Když staré družice spadnou do zemské atmosféry a shoří, zanechávají po sobě drobné částice oxidu hlinitého, což poškozuje ozonovou vrstvu Země. Nová studie zjistila, že v letech 2016 až 2022 se počet těchto oxidů zvýšil osminásobně, a pokud se nic nezmění, bude se i v dalších letech zvyšovat. Družic na nízké oběžné dráze totiž prudce přibývá.

V osmdesátých letech 20. století vědci varovali svět – emise skleníkových plynů poškozují ozonovou vrstvu, která chrání život na Zemi před radiací. Pokud o tento štít naše planeta přijde, tak to bude znamenat velké problémy. „Zvýšené vystavení ultrafialovému záření může způsobit rakovinu kůže a oční zákal, poškodit plodiny, rostliny a mikroorganismy a ovlivnit ekosystémy a potravní řetězce,“ popsala Meg Sekiová, která vedla aktivity, jež měly poškozování ozonové vrstvy zastavit.

Dokázal to Montrealský protokol roku 1987. Úspěšně reguloval freony, látky, jež byly za úbytek ozonu zodpovědné nejvíc. Díky tomu se zmenšila ozonová díra nad Antarktidou, její obnova se očekává do padesáti let. V současné době ale vědci popisují další hrozbu – neočekávaný nárůst oxidů hliníku může v příštích desetiletích úspěšnou regeneraci ozonové vrstvy zpomalit, nebo dokonce zastavit.

Simulace hoření satelitu v atmosféře:

Utopeni v družicích

Na nízké oběžné dráze se v době, kdy vyšla tato studie, pohybovalo asi 8,1 tisíce lidmi vyrobených objektů. Z toho je asi šest tisíc satelitů Starlink, které v několika posledních letech vypustila společnost SpaceX Elona Muska. Ta už má povolení pro dalších 12 tisíc družic a celkem by jich chtěla mít 42 tisíc. Není v tom ale sama, i jiné světové technologické společnosti plánují další tisíce vlastních satelitů.

Podle nové studie je problém v tom, že družice na nízké oběžné dráze mají poměrně nízkou životnost, odhadují ji na pět let. Starlink to řeší tím, že jsou tato zařízení laciná – můžou je tak snadno nahradit jinými. Jenže přístroje nejsou neškodné, vědci upozorňují, že při pádu atmosférou zanikající satelity uvolňují spoustu chemikálií. Tou, jež vyvolává největší obavy, jsou oxidy hliníku.

Když družice při průchodu atmosférou hoří, vyvolávají oxidy hliníku chemické reakce, které ničí stratosférický ozón, jenž chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. Oxidy nereagují chemicky s molekulami ozonu, ale vyvolávají destruktivní reakce mezi ozonem a chlorem, které ve výsledku poškozují ozonovou vrstvu. Protože se oxidy hliníku v těchto chemických reakcích nespotřebovávají, mohou při svém snášení stratosférou ničit molekulu za molekulou ozonu po celá desetiletí, tvrdí autoři práce, jež vyšla v odborném žurnálu Geophysical Research Letters.

Vědci upozorňují, že tento problém se až doposud v podstatě zanedbával, největší pozornost se věnovala znečištění pocházejícímu ze startů raket do vesmíru. Proto je tato studie vlastně jen odhadem, nicméně prvním realistickým odhadem rozsahu tohoto dlouhodobého znečištění v horních vrstvách atmosféry.

„Teprve v posledních letech se začalo uvažovat o tom, že by se to mohlo stát problémem,“ uvedl Joseph Wang z University of Southern California, který na analýze pracoval. „Jsme jeden z prvních týmů, který se zabýval tím, jaké důsledky by tyto skutečnosti mohly mít.“ Podle Wanga byl tento výzkum dost náročný, získat data o hoření sond v atmosféře je prakticky nemožné, pomohla až simulace, jež ale byla také nesmírně komplikovaná, už jen vzhledem k tomu, z kolika chemických látek jsou družice složené.

O třetinu vyšší znečištění

Autoři výzkumu z Americké geologické unie zjistili, že v roce 2022 se při opětovném vstupu družic do atmosféry zvýšil obsah hliníku oproti přirozeným hodnotám o 29,5 procenta. Modelování ukázalo, že typická 250kilogramová družice tvořená ze třetiny hliníkem vygeneruje při svém opětovném pádu do atmosféry přibližně 30 kilogramů nanočástic oxidu hlinitého. Většina z nich vzniká v takzvané mezosféře, neboli ve výšce 50 až 85 kilometrů nad zemským povrchem.

Podle autorů může trvat až třicet let, než se oxidy hliníku snesou ze stratosférických výšek, kde se nachází devadesát procent zemského ozonu. Podle prognóz do doby, než budou dokončeny v současnosti plánované konstelace družic, spadne na Zemi každý rok 912 tun hliníku. Tím se do atmosféry uvolní přibližně 360 tun oxidů hliníku ročně, což představuje nárůst o 646 procent oproti přirozeným hodnotám.

Autoři zatím nespočítali, o kolik ozonu tak může vrstva přijít, ale právě to by mělo být úkolem dalších výzkumů stejného týmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 52 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...