Dopad změn klimatu se zhoršuje, tvrdí Světová meteorologická organizace. Přírodní hrozby loni pocítilo 62 milionů lidí

Společensko-hospodářské dopady klimatické změny se zrychlují a koncentrace skleníkových plynů v atmosféře jsou rekordní, čímž posouvají globální teploty na ještě nebezpečnější úroveň. To jsou klíčové body nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace (WMO), která vyšla na konci března.

Zpráva WMO o stavu klimatu vyšla už po pětadvacáté. Zdůrazňuje rekordní zvyšování hladiny moří a výjimečně vysoké teploty pevniny i oceánů v minulých čtyřech letech. Tyto trendy trvají od začátku století a experti očekávají, že budou pokračovat i v budoucnosti.

Součástí zprávy je i interaktivní mapa zobrazující největší hrozby.

Podle generálního ředitele WMO Petteriho Taalase dosáhla klimatologie takové kvality, že poskytuje spolehlivé důkazy o zvyšování globálních teplot a s tím spojených jevů, jako jsou zvyšující se hladiny oceánů, ubývání ledovců a extrémní vlny horka. 

Všechny klíčové indikátory klimatické změny jsou podle WMO čím dál zřetelnější. Když byla tato zpráva před čtvrtstoletím vydána poprvé, byla úroveň oxidu uhličitého 357 částic na milion. Roku 2017 se dostala na úroveň 405,5 a letos i další rok prognózy očekávají, že tyto koncentrace ještě porostou.

Nová zpráva, stejně jako v minulých letech, vychází ze zpráv národních meteorologických a hydrologických služeb, od nadnárodních organizací i orgánů OSN. Detailně popisuje rizika vyplývající z klimatické změny a její dopady na lidské zdraví i společnost v loňském roce.

Současně konstatuje, že extrémní počasí pokračuje i letos, naposledy cyklona Idai, která zpustošila Mosambik, Zimbabwe a Malawi. „Může se ukázat, že šlo o vůbec nejničivější neštěstí způsobené počasím na jižní polokouli,“ upozornil Taalas.

Začátek roku také přinesl rekordní denní teploty v Evropě, neobvyklou zimu v Severní Americe a extrémní vlny horka v Austrálii. Objem ledu v Arktidě i Antarktidě je výrazně pod průměrem. Meteorologický model WMO předpovídá, že i další dva měsíce letošního roku přinesou nadprůměrné teploty.

Je možné omezit oteplování, ale reakce musí být rozsáhlá a okamžitá

Oficiálně bude tato zpráva přednesena na tiskové konferenci v New Yorku. „Data zveřejněná v této zprávě jsou příčinou k velkým obavám. Poslední čtyři roky byly v historii měření nejteplejší, globální průměrná teplota se roku 2018 pohybovala přibližně jeden stupeň Celsia nad hodnotami před příchodem průmyslové revoluce,“ píší autoři. 

Tyto údaje podle nich potvrzují nutnost začít ve věci klimatických změn okamžitě jednat. Ke stejným závěrům dospěla i zpráva Mezivládního klimatického panelu (IPCC) ke klimatickým změnám, která byla vydána na konci loňského roku. Podle ní je stále ještě možné omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia, ale změny by musely být obrovské, a navíc téměř okamžité. Například množství emisí oxidu uhličitého by muselo do roku 2030 poklesnout na 45 procent dnešních hodnot a do roku 2050 by musely být emise nulové.

Nejdůležitější části zprávy

Roku 2018 byla většina přírodních hrozeb, jež postihly téměř 62 milionů lidí, spojena s extrémním počasím a klimatickými jevy. Největší vliv měly povodně, které zasáhly 35 milionů lidí. Z hlediska hmotných škod byly nejhoršími bouřemi hurikány Florence a Michael a tajfun Mangkhut. Vlny veder a lesní požáry v Evropě, Japonsku a USA připravily o život asi šestnáct set lidí.

Sucho, vlny veder a více škůdců představují hrozbu světové potravinové bezpečnosti, klimatické změny podle zprávy po mnoha letech zvýšily hrozbu, že nebude dostatek potravin pro všechny.

Zpráva také varuje před dopadem klimatických změn na migraci. Ze 17,7 milionu osob, které jsou považovány za migranty, jich jsou přes dva miliony spojeny s počasím a klimatickými hrozbami. Největší dopad měly povodně, bouře a také sucha. Celou zprávu najdete zde

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 3 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 5 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...