Domácí psi a kočky mohou fungovat jako rezervoár koronaviru. Často se nakazí, varuje studie

Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi, zjistila studie univerzity v nizozemském Utrechtu. Vědci otestovali 310 domácích zvířat z téměř dvou set domácností. Šest koček a psů mělo pozitivní výsledky PCR testů, dalších 54 zvířat mělo v těle protilátky.

„Když máte covid, měli byste se vyhnout kontaktu s vaší kočkou nebo psem úplně stejně, jako byste to měli dělat s lidmi,“ uvedla veterinářka Els Broensová z univerzity v Utrechtu. „Hlavním problémem není zdraví zvířat, ale potenciální riziko, že by domácí zvířata mohla působit jako rezervoár viru a opětovně nakazit lidskou populaci,“ dodala.

Podle autorů studie se neprokázalo, že by domácí zvířata nakazila své majitele, ale kvůli rychlému šíření viru mezi lidmi ani tuto možnost nelze vyloučit. Většina nakažených zvířat navíc nevykazovala žádné příznaky nebo měla velmi mírný průběh nemoci.

Například v Rusku veterináři začali proti covidu-19 očkovat i zvířata, uvedla stanice BBC. Podle Broensové je ale nepravděpodobné, že by se domácí zvířata podílela na šíření pandemie.

Vědci závěry své studie prezentovali na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí.

Podle vedoucího katedry veteriny na Cambridgeské univerzitě Jamese Wooda je „nizozemská studie solidně provedená a ukazuje, že přibližně dvacet procent domácích zvířat vystavených viru se nakazilo a infekce u většiny z nich nakonec vymizela, stejně jako u většiny lidí“.

Kočky se nakazí v posteli

Samostatná studie univerzity v Guelphu v kanadském Ontariu zjistila, že kočkám, které spaly na posteli svého majitele, zvlášť hrozila nákaza. Studie testovala na protilátky 48 koček a 54 psů ze 77 domácností a zjišťovala blízkost kontaktu majitele a zvířete. Mezi v domácnosti chovanými zvířaty mělo pozitivní test 67 procent koček a 43 procent psů. U zvířat z útulků to bylo jen devět procent pozitivně testovaných na protilátky na covid-19 a u toulavých koček jen tři procenta, shrnuje BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...