Do vesmíru poletí lovec elfů a skřítků. Sonda TARANIS je vybavená i českými přístroji

V noci na 17. listopadu má odstartovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně družice TARANIS. Jejím úkolem je výzkum výbojů zvaných skřítci, světelných kruhů nebo záření gama nad bouřkovými oblastmi. Na vývoji dvou ze sedmi přístrojů na palubě sondy se podíleli odborníci z Česka.

Družice bude z výšky 700 kilometrů zkoumat tajemné jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Podle akademie věd se zaměří především na výboje typu sprite, neboli skřítky, nazvané podle podoby s bájnými bytostmi. Sonda však bude zkoumat i fontány modrého světla (blue jets), dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či rychle se zvětšující světelné kruhy (elves). Ty se objevují po úderu silného blesku. Sonda prozkoumá také gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

Nadoblačné blesky
Zdroj: Martin Popek

TARANIS je mikrodružice typu MYRIADE, zaplatila ji francouzská kosmická agentura CNES. Sonda ponese řadu vědeckých přístrojů pro měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů.

„Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům,“ uvedl Ondřej Santolík, který vede Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry akademie věd.

Vědci a inženýři z Česka spolupracovali na dvou ze sedmi aparatur. První z nich je přístroj IME-HF, který se zaměří na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Právě analyzátor vyvinuli vědci z Ústavu fyziky atmosféry. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii.

„Tento přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln,“ popsal Santolík. Vědec v pátek ČTK řekl, že na analyzátoru s kolegy pracoval od roku 2006. Podle jeho slov celý projekt provázely různé problémy, byl i pozastaven kvůli nedostatku peněz.

Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pak vytvořili analyzátor pro přístroj IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi.

Do vesmíru letí i přáníčka

Podle nynějšího plánu má být TARANIS vynesena raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu ve 2:53 středoevropského času.

Kromě přístrojů pro výzkum na palubě letí do kosmu také 101 nejhezčích vzkazů, které lidé v roce 2016 zaslali během popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům. Jsou nahrány v paměti jednoho z českých analyzátorů. Soutěž pořádala Akademie věd ČR a časopis Vesmír. V paměti jsou podle Santolíka nahrána i jména všech 547 soutěžících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...