Do ruské rakety Sojuz krátce po startu udeřil blesk, let ale nenarušil

Z ruského kosmodromu Pleseck v pondělí úspěšně odstartovala raketa Sojuz s družicí ruského navigačního systému Glonass. Do raketového nosiče během letu udeřil blesk, žádné škody ale nenapáchal, ač v takovém případě hrozí ochromení senzorů a přístrojů. Video s úderem blesku zveřejnil na Twitteru mimo jiné i šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

„Blesk pro vás není překážkou,“ uvedl Rogozin v gratulačním tweetu adresovaném vedení mise. Elektrický výboj zasáhl raketu deset sekund po startu:

Krátce před zážehem motorů se v oblasti zhoršilo počasí a bouřku provázely i blesky. Letová kontrola nicméně let neodložila. Portál nasaspaceflight.com poznamenal, že ruské sojuzy jsou schopné startovat téměř za každého počasí, ale tyto startovní podmínky byly mimořádně špatné.

Jsou blesky riziko?

Blesky jsou považovány za rizikový faktor startů, protože mohou nosiče či jejich náklad poškodit. Rakety jsou nicméně na blesky připraveny a není výjimečné, že raketa sama elektrostatický výboj při průchodu mračny vyvolá.

Poměrně známý je let amerického Apolla 12 v listopadu 1969 za velmi špatného počasí, kdy do rakety Saturn V blesk udeřil 36 sekund po startu. Ochranné obvody palivových článků v servisním modulu detekovaly přepětí a všechny tři články odpojily. Druhý úder blesku v čase 52 sekund po startu vyřadil umělý horizont, což je letecký přístroj zobrazující vodorovnou rovinu a osu kolmou k zemskému povrchu.

Narušeno bylo tehdy telemetrické vysílání do letového střediska a zmíněné odpojení palivových článků způsobilo komplikace s dodávkami elektrické energie v modulu, což následně vedlo k rozsvícení takřka všech varovných kontrolek na kontrolním panelu modulu a k vyřazení velké části přístrojů.

Portál Business Insider uvedl, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si tehdy nebyl jistý, zda může mise bezpečně pokračovat. Let rakety ale nijak narušen nebyl a astronauti Charles Conrad a Alan Bean následně úspěšně přistáli na Měsíci v oblasti Oceánu bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...