Do Pompejí se po erupci vrátili lidé. Město připomínalo favelu

Nové archeologické vykopávky v Pompejích naznačují, že město bylo po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 znovu obydleno, popsali vědci. Erupce sopky zasypala město popelem a zalila lávou, část sídla se tak uchovala téměř netknutá.

V římském městě Pompeje, které se nacházelo na úpatí sopky Vesuv, žilo více než dvacet tisíc lidí, než ho z velké části zničila erupce vulkánu. Někteří obyvatelé ale po zničení města sopkou neměli prostředky na to začít znovu jinde, a tak se rozhodli zůstat ve zdevastované oblasti.

K nim se přidali další lidé bez domova, kteří sem přišli odjinud. V Pompejích hledali nejen nový domov, ale také doufali, že v sutinách najdou cenné předměty. Prokazuje to nový výzkum, který vydali pompejští archeologové.

„Na základě archeologických poznatků lze soudit, že šlo o neformální obydlení, kde lidé žili v těžkých podmínkách bez infrastruktury a bez služeb, které byly typické pro římská města,“ přibližují archeologové. Podle nich tuto oblast lidé zcela opustili v pátém století.

Vyšší patra domů, které zůstaly stát i po katastrofě, se stala znovu obyvatelnými a přízemí se proměnila ve sklepy s pecemi a mlýny.

Favely po italsku

Pompeje po roce 79 byly podle vedoucího tamních vykopávek Gabriela Zuchtriegeho podobné dnešním chudinským čtvrtím v Brazílii, kterým se říká favely, píše agentura AFP. Zároveň však trosky v té době stále připomínaly Pompeje, které existovaly před výbuchem Vesuvu.

Domněnky o znovuobydlení Pompejí se už v minulosti objevily, ale až do dneška je nikdo nebral moc vážně, poznamenává AFP. Velkolepé zničení města v roce 79 bylo totiž podle Zuchtriegeho to hlavní, čím se lidé zaobírali – a archeologové vlastně ani neměli příležitost se moc soustředit na to, co se dělo potom.

Pompeje, které jsou na seznamu UNESCO, se rozkládají asi na 22 hektarech, z čehož téměř třetina je dodnes zasypána nánosem usazenin. Patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a v Itálii jsou po Koloseu v Římě druhou nejnavštěvovanější památkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...