Dinosaury zabil prach, naznačuje simulace dopadu planetky

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.

Kataklyzmatický dopad planetky Chicxulub o průměru deseti až patnácti kilometrů v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu vyhubil dinosaury. Přesná povaha úderu však vědce zaměstnává již celá desetiletí, přičemž za viníky jsou považovány požáry, následné saze, sopečné erupce a obrovské množství síry.

„Přesné mechanismy zabíjení“, které následovaly po dopadu, jsou ale stále nedostatečně prozkoumané, uvedli belgičtí autoři v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Geoscience. Vědci podle nich věnovali příliš málo pozornosti roli potenciálně bilionům tun prachu, které se po katastrofální události dostaly do ovzduší.

Saze, síra a prach jsou schopny blokovat slunce a přispívat k celosvětové zimě, při které zaniká vegetace, což má ničivé následky pro živočichy.

Aby vědci hlouběji prozkoumali roli jednotlivých faktorů, provedli simulace pradávného klimatu, při nichž zohlednili měření jemných prachových částic získaných z místa v Severní Dakotě, kde se usadila vrstva prachu vzniklá při dopadu Chicxulubu.

Přestal fungovat základní chemický proces

Podle simulací mohl prach zůstat v atmosféře až 15 let po dopadu planetky. Tím, že blokovaly sluneční paprsky, mohly miliardy tun těchto prachových částic zastavit fotosyntézu na téměř dva roky a ochladit planetu až o 15 stupňů Celsia.

Prach, který vznikl z rozemleté žuly a dalších hornin v místě dopadu, „s největší pravděpodobností způsobil poslední hromadné vymírání, protože narušil fotosyntetickou aktivitu,“ uvedl Cem Berk Senel, výzkumný pracovník z belgické Královské observatoře v Bruselu. Podle počítačových modelů by obnovení fotosyntézy mohlo trvat dva roky.

Asteroid, který dinosaury zabil, byl „apokalyptický“, uvedl Steve Brusatte, profesor paleontologie a evoluce na Edinburské univerzitě, který se na studii nepodílel.

„Byl to největší asteroid, který zasáhl Zemi za poslední půl miliardy let, a explodoval silou více než miliardy jaderných bomb dohromady. Ale to není to, co skutečně zabilo dinosaury a 75 procent dalších druhů, které vymřely,“ uvedl.

„To, co skutečně způsobilo jejich zkázu, bylo to, co se stalo poté, když se prach a špína z dopadu asteroidu dostaly do atmosféry a zablokovaly Slunce. Země na několik let potemněla a ochladila se. Asteroid nezabil všechny dinosaury najednou, ale byl to skrytější vrah, který vyvolal opotřebovací válku, v jejímž důsledku zahynuly tři čtvrtiny druhů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...