Jen několik málo živých tvorů posunulo hranice anatomie tak jako sauropodi. Podsadité nohy nesly mohutná těla s dlouhým ocasem tenkým jako bič, proslavená je tato skupina dinosaurů ale hlavně svými dlouhatánskými krky. Prozatímním rekordmanem mezi nimi byl podle nejnovějších vědeckých poznatků druh Mamenchisaurus sinocanadorum, který se pyšnil patnáctimetrovým krkem, píše list The New York Times.
Dinosaurus s krkem dlouhým jako dvě až tři osobní auta žil v dnešní východní Asii v pozdní juře, tedy před více než 160 miliony let. Jeho zkamenělé pozůstatky našli paleontologové v Číně v roce 1987. Ačkoliv se jednalo jen o fragmenty zahrnující hlavně kusy lebky a dolní čelisti a několik obratlů, vše naznačovalo, že jde o obrovského živočicha.
Po letech dohadů o opravdové velikosti pradávného tvora se odborníkům za pomoci fosilií příbuzných dinosaurů podařilo tělo dotyčného mamenchisaura zrekonstruovat. Extrémně dlouhý, zato lehký krk tvořil polovinu jeho délky, lebku měl v porovnání s tělem miniaturní. Žebra dinosaura měřila okolo čtyř metrů. Podle odborníků ovšem živočich nemohl páteř napřímit, jako to dokážou třeba dnešní žirafy, místo toho ji držel v relativně vodorovné poloze.
Při svém bádání se vědci opírali zejména o fosilii příbuzného giganta z rodu xinjiangtitan, o něco staršího sauropoda objeveného v roce 2013 v Číně. Paleontologům se v tomto případě podařilo odkrýt kompletní páteř. S délkou zhruba 13,5 metru se jedná o nejdelší odkrytou podobnou fosilii.
Hranice se stále posouvají, říká vědec
„Pomocí těchto úplnějších, ale menších exemplářů můžeme zvětšit měřítko a docela kvalifikovaně odhadnout, jak by mamenchisaurus vypadal,“ popsal vedoucí autor studie Andrew Moore z newyorské univerzity Stony Brook.
„Opravdu ale nevíme, kde leží hranice, protože se stále posouvají s tím, jak přibývají další a další objevy,“ upozornil Moore. „Měli bychom vždy vycházet z toho, že se objeví něco většího,“ dodal. Studii zveřejnili vědci v odborném časopise Journal of Systematic Paleontology.
