Daniel Stach získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky

Redaktor a moderátor České televize Daniel Stach získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2020. Komisi, která o udělení rozhoduje, Stach zaujal především dlouhodobou činností v oblasti popularizace vědy a v posledních měsících také mimořádnou prací při seriózním informování o koronavirové pandemii a bojem proti dezinformacím. Dalším laureátem se stal redaktor Petr Koubský z Deníku N.

Daniel Stach působí v České televizi od roku 2010. Začínal jako redaktor pořadu Hyde Park ČT24 a o dva roky později se stal moderátorem navazující relace Hyde Park Civilizace. Je  členem redakce vědy ČT a průvodcem pořadu Věda 24.

Daniel má neuvěřitelný přehled o výsledcích vědecké práce, umí je skvěle a přehledně předat divákům. Byl tak nejen moderátorem, ale i důležitým tvůrcem celého pořadu.
Pavlína Sedlářová
dramaturgyně pořadu Země v nouzi

„V Hyde Parku Civilizace Daniel mluvil již s třicítkou nositelů Nobelovy ceny a mnoha dalšími významnými osobnostmi vědy i současné společnosti. Zároveň jako první v české historii vedl nepozemský rozhovor s astronautem na oběžné dráze Země,“ říká vedoucí dramaturgyně Hyde Parku Civilizace Gabriela Cihlářová.

„Dana znám od doby, kdy přišel do České televize,“ dodává. „Je klíčovým členem vědecké redakce a jsem moc ráda, že zůstal tím bezprostředním a pohodovým ‚klukem', který s naprostým zápalem vysvětlí téměř jakékoli složité vědecké téma, ale zároveň je pořád skromný a pokorný.“

Od samotného počátku šíření nákazy se Daniel Stach věnuje problematice nemoci covid-19. Uváděl všech sedm dílů speciálních vysílání Země v nouzi a pravidelně dává do kontextu informace z tiskových konferencí vlády, ministerstva zdravotnictví nebo krizového štábu.

Planetka Stach

„Daniel Stach v posledním roce zaujal i širokou veřejnost tím, že dokázal informovat o aktuálním vývoji srozumitelně, přehledně a zajímavě. Zdánlivou lehkostí si získal pozornost i mnoha těch, kteří do té doby jeho pořady Hyde Park Civilizace nebo Věda 24 neznali a nesledovali. Stala se z něj jedna z nejdůvěryhodnějších osobností veřejnoprávní televize, která dokázala často suplovat ve svém vysvětlování politiky a úředníky, kteří lidem neuměli srozumitelně přiblížit své kroky,“ zdůvodňuje ocenění za Sdružení Ferdinanda Peroutky jeho místopředsedkyně Terezie Kaslová.

„Vnímání vědy je dnes i díky Danielu Stachovi na jiné úrovni. Vím o tom své. Nejsem jediná, komu tento nevšední muž již několik let otvírá mnohá okna vědění dokořán,“ podotýká. „Své hosty zpovídá s pokorou, úctou, noblesou a elegancí. Má dokonalý přehled, přesvědčivě debatuje, má nevídanou schopnost zorientovat se v mnoha tématech od přírodních věd, chemie, medicíny, astronomie až třeba po kvantovou fyziku.“

Za svou práci byl Daniel Stach oceněn už několikrát. V roce 2016 mu Akademie věd České republiky, jako nejmladšímu laureátovi v historii, udělila medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy, o rok později získal za diskusi v pořadu Hyde Park Civilizace na téma rwandské genocidy Novinářskou cenu. Je držitelem ocenění Novinářská křepelka a v roce 2018 po něm pojmenovali planetku číslo 93256, která obíhá v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem.

Planetka Stach (žlutomodrá linie)
Zdroj: The International Astronomical Union

Ocenění i pro Petra Koubského

Společně se Stachem dostal cenu Petr Koubský z Deníku N. Koubský vystudoval průmyslovou automatizaci na Vysoké škole chemicko-technologické. Napsal a přeložil několik knih o IT, učí na VŠE a FF UK. Pracoval postupně jako programátor, pak v Softwarových novinách, byl šéfredaktorem časopisu Inside, ředitelem iCollege a vydavatelem webového magazínu 067. V Deníku N je redaktorem pro vědu a technologie.

„Je hodně dobře, že Petra Koubského v této těžké době máme, my, naše zneklidněná veřejnost. On totiž není epizodou, vázanou na tuto krizovou situaci. On je a nadlouho zůstane měřítkem čisté a jasné řeči, ze které se v situaci všeobecné nejistoty, neklidu a paniky může stát politikum prvního řádu,“ napsal v laudatiu Petr Pithart.

Cena Ferdinanda Peroutky

Cenu Ferdinanda Peroutky každoročně uděluje Sdružení Ferdinanda Peroutky s cílem zvýšit prestiž novinářské a publicistické profese. Vyznamenaní by měli vykazovat vlastnosti, které zdobily Ferdinanda Peroutku, bezúhonnost před zákonem i vlastním svědomím a vysokou mravní integritu. Musí být osobně odpovědní za společenské důsledky svého publicistického působení. Jejich profesní práce má mít mimořádnou úroveň násobenou precizností výrazových prostředků a krásou jazyka.

Z osobností České televize ji v minulosti obdrželi například šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner, novináři a bývalí zahraniční zpravodajové Jakub Szántó a Michal Kubal nebo například zpravodajka v Pekingu Barbora Šámalová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...