Další předchůdce člověka trávil v korunách víc času než jiní, popsali vědci

Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.

Až do objevu tohoto zkamenělého chodidla v Burtele na severovýchodě Etiopie v roce 2009 byla Lucy považována za jediného předka člověka. Stejně jako Lucy, která žila před více než třemi miliony let, i fosilie chodidla, která patřila tomuto novému druhu, se našla v takzvaném Afarském trojúhelníku.

Toto chodidlo ale nenáleží ke stejnému druhu jako Lucy, což je patrné podle toho, že má jeden prst v opozici oproti ostatním prstům, podobně jako palec u lidské ruky. To umožňovalo tomuto druhu šplhat ve větvích stromů, stejně jako to dělají opice. Vědci z tohoto objevu v roce 2015 odvodili existenci nového druhu – Australopithecus deyiremeda. Jejich hypotézu podložil i nález čelisti staré zhruba 3,4 milionu let. Vědci ji objevili ve stejné oblasti jako chodidlo.

Prohlášení o novém druhu bylo přijato vědeckou obcí se značnou skepsí i proto, že se až doposud nepodařilo jasně potvrdit, že kosti z „chodidla z Burtele“ patří skutečně jedinci druhu Australopithecus deyiremeda. „Nemáme nejmenších pochyb o tom, že chodidlo z Burtele a zuby a čelist náleží jednomu druhu,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Johannes Haile-Selassie, který působí na Arizonské univerzitě.

Primitivnější „bratranec“ Lucy

Na základě skenování zubů z Burtele se vědci domnívají, že Australopithecus deyiremeda byl méně vyvinutý než jeho sestřenice Lucy. Stravoval se především listím, ovocem a ořechy. Jeho chápavý prst naznačuje, že trávil velkou část času na stromech.

Palec u nohy sehrál důležitou roli v evoluci člověka – díky němu lidé začali opouštět stromy a chodit po dvou. Právě tento prst tedy umožnil přejít ke stylu života moderních lidí na zemi.

Vědci si ale stále nejsou jistí, jak vypadalo soužití mezi Australopithecus deyiremeda a Australopithecus afarensis. Nový výzkum naznačuje, že zástupci druhu Australopithecus deyiremeda pobývali v lesích, nejvíce na stromech, zatímco jedinci typu Lucy trávili většinu času na zemi. Právě to jim umožnilo koexistovat. „Soužití bylo v našich předcích hluboce zakořeněno,“ řekl Haile-Selassie.

„Pořád se budou objevovat skeptické hlasy, ale myslím, že tyto nové poznatky, stejně jako potvrzení těch předchozích, povedou k tomu, že velká skupina vědců příjme lépe existenci druhu Australopithecus deyiremeda,“ řekl AFP archeolog se specializací na období paleolitu John McNabb, který se na studii sám nepodílel. Představuje to podle něho nový článek v rovnici o hledání identity lidských předků.

Lucy zůstane naším „výsadním“ předkem, protože její chodidlo se více podobá tomu lidskému, shodují se vědci. Objev fosilie z Burtele ale otevírá cestu k nalezení dalších druhů pocházejících z tohoto období. Zdá se totiž, že australopitékové zkoušeli možnost chodit po dvou, uzavírá Haile-Selassie.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...