Čtyřmetrový papyrus s Knihou mrtvých, sarkofágy i starověká deskovka. Egypt vydal další poklady

Egyptští archeologové představili další významné nálezy z vykopávek na pohřebišti v Sakkáře nedaleko Káhiry. Jsou mezi nimi například zdobené sarkofágy, pohřební masky, čtyřmetrový svitek papyru s jednou z kapitol knihy mrtvých nebo exemplář oblíbené deskové hry senet. Nálezy pocházejí z období Nové říše a vědci je datují lety 1550 až 1070 před naším letopočtem, uvedla agentura DPA.

Kromě toho se podařilo odkrýt také zbytky chrámu královny Neit, manželky faraona Tetiho, prvního panovníka šesté dynastie, která Egyptu vládla v letech 2323 až 2150 před naším letopočtem.

V Sakkáře, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, se pohřbívalo více než 3000 let a přes dvě milénia sloužila jako pohřebiště pro někdejší hlavní město Dolního Egypta Memfis. Vykopávky na tamním pohřebišti vede přední světový egyptolog a bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Zahí Havás.

Právě Sakkára, kde stojí i známá Džoserova stupňovitá pyramida, se v poslední době stává pro archeology místem rozsáhlých objevů z dosud neodkrytých hrobek. Podle Haváse představené artefakty pocházejí z 22 pohřebních šachet hlubokých až 12 metrů, z nichž bylo vyzvednuto mimo jiné pět desítek sarkofágů.

Ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání loni v listopadu odhadl, že archeologům se dosud v Sakkáře podařilo odkrýt jen asi jedno procento artefaktů, které se tam v zemi ukrývají.

Starověká deskovka

Nalezená desková hra senet byla v Egyptě objevena už dříve –⁠ a to rovnou několikrát. Archeologové dokázali  rekonstruovat její pravidla. Patří k vůbec nejstarším deskovým hrám, které lidstvo zná –⁠ je známá už z doby kolem roku 3100 před naším letopočtem.

Senet z hrobky Tutanchamona
Zdroj: Wikimedia Commons

Její pravidla připomínala dnešní Člověče, nezlob se –⁠ ale navíc měla zřejmě náboženský podtext –⁠ putování herního žetonu polem nejspíš naznačovalo cestu do posmrtného života. V Egyptě byla natolik oblíbená, že se odsud rozšířila i do okolních zemí a až do míst v dnešním Libanonu nebo Izraeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...