Až čtvrtina dětí ve věku jedenáct až patnáct let a patnáct procent dospívajících hraje rizikově počítačové hry, tedy stráví u nich více než čtyři hodiny denně. Sociální sítě užívá rizikově až třicet procent dětí a téměř padesát procent dospívajících. Vyplývá to z vládní Zprávy o digitálních závislostech v České republice 2024.
O víkendech je čas strávený hraním her i čas na sociálních sítích přibližně dvakrát až třikrát delší než během pracovního týdne. Zatímco výskyt rizikového hraní her je dvakrát až třikrát vyšší mezi chlapci a klesá s věkem, výskyt rizikového užívání sociálních sítí je vyšší u dívek a s věkem roste, říká zpráva.
„Do kategorie závislosti na hraní her spadá podle různých screeningových škál odhadem pět až devět procent dětí a pět až třináct procent dospívajících. Do kategorie problematického užívání sociálních sítí spadá pět až třináct procent dětí a až čtyřiatřicet procent studentů ve věku patnáct až šestnáct let,“ uvedla vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Rizikové chování
Nadměrné užívání digitálních technologií má podle Chomynové řadu negativních dopadů na jednotlivce i jejich okolí. Děti a dospívající v riziku digitálních závislostí uvádějí dva až šestkrát častěji než jejich vrstevníci zanedbávání volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, problémy ve škole nebo dopady na čas trávený s kamarády a rodinou.
Dospělá populace tráví na internetu podle různých studií v běžný pracovní den v průměru 130 až 150 minut a o víkendu 160 až 190 minut denně, a to nejčastěji hraním digitálních her a na sociálních sítích. V kategorii rizika závislosti na internetu a digitálních technologiích se nachází čtyři až šest procent české populace ve věku patnáct a více let a jedno až dvě procenta spadají do kategorie vysokého rizika. Nejvyšší podíl osob v riziku je ve věkové skupině 15 až 24 let. Odhaduje se, že v Česku je přibližně 360 tisíc až 540 tisíc osob v riziku digitálních závislostí. Do kategorie vysokého rizika spadá odhadem 140 tisíc až 180 tisíc osob starších 15 let.
„Rostoucí počet osob v riziku digitálních závislostí představuje výzvu pro systém prevence a léčby závislostí. V oficiálních klasifikacích duševních poruch zatím internetová závislost není zařazena, což komplikuje sledování počtu osob, které se obracejí na léčbu a poradenské služby v souvislosti s nadužíváním digitálních technologií,“ dodala ředitelka odboru protidrogové politiky Úřadu vlády Lucia Kiššová.
V tuzemsku podle ní neexistují léčebné a poradenské služby zaměřené pouze na klienty s problémy spojenými s nadužíváním digitálních technologií. Lidé s těmito problémy mohou využívat sítě adiktologických služeb, které poskytují poradenství a péči všem klientům se závislostní poruchou. Adiktologická prevence zaměřená na děti a mládež zahrnuje předcházení digitálním závislostem a je součástí širšího rámce školské prevence rizikového chování. Na témata nelátkových závislostí, včetně nadužívání digitálních technologií, je ve školách zaměřeno šest procent preventivních programů.
