Covid zčásti odolává remdesiviru. Zatím jen v laboratorních podmínkách

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, si může v laboratoři vyvinout částečnou rezistenci vůči antivirotiku remdesiviru, a to dokonce více než jedním mechanismem.

„Remdesivir je důležitým antivirotikem v našem arzenálu pro léčbu covidu, pomáhá proti vážnému průběhu onemocnění, hospitalizaci a úmrtí,“ předeslal Mark Denison, který studii vedl.

„Doposud bylo v klinické praxi zaznamenáno jen velmi málo případů rezistence na remdesivir,“ pokračoval lékař.

„Musíme mít ale jistotu, že toto antivirotikum můžeme nadále používat proti covidu, budoucím lidským koronavirům a potenciálně i proti jiným známým lidským koronavirům,“ řekl Denison. Mezi již známé koronaviry patří například SARS nebo MERS. „Je tedy velmi důležité pochopit, jak se mohou koronaviry snažit unikat před tímto lékem, a využít tyto údaje ke sledování případného vzniku rezistence u pacientů s covidem,“ vysvětlil.

Virus má několik triků

Denisonova laboratoř se na vývoji remdesiviru v minulosti podílela. Autorem léku je český vědec Tomáš Cihlář. Remdesivir podávaný nitrožilně zastavuje virus SARS-CoV-2 tím, že zabraňuje kopírování jeho RNA genomu.

Nová studie prokázala, že pokud byl virus tomuto léku v buněčné kultuře vystaven opakovaně, vyvinuly se u něj mutace v enzymu polymeráza. Ty mu umožnily částečně uniknout antivirovému účinku přípravku. Stejné mutace by také mohly způsobit rezistenci u myšího koronaviru, který ale neinfikuje člověka, uvedli vědci.

Biochemické výzkumy z laboratoře doktora Matthiase Götteho z University of Alberta v následném bádání ukázaly, že mutace odolávají remdesiviru rovnou dvěma různými mechanismy, což naznačuje, že virus umí na podobné hrozby dobře a kreativně reagovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...