Covid může u dětí výjimečně vyvolat zánětlivé onemocnění, projevuje se třeba zarudlýma očima

Nahrávám video

Onemocnění covid-19 může mít ojediněle u dětí nebezpečný důsledek. Projevuje se vyrážkou, zarudlýma očima nebo loupající se kůží na nohou. Lékaři mu říkají syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Začíná se projevovat týdny po nákaze koronavirem.

U dvouleté Sofie začalo onemocnění vysokou horečkou a celkovou únavou. Pak se objevily další příznaky. „Třetí nebo čtvrtý den se přidal průjem, bolesti břicha, pak začala zvracet a nejedla ani léky, byla už apatická,“ přibližuje maminka Lucie Máchová.

Čtvrtý den odvezli rodiče Sofii k lékaři. Ten ji hned poslal na jednotku intenzivní péče. „Sofinka byla jeden z těch specifických případů, protože nezareagovala úplně adekvátně na úvodní léčbu,“ popisuje lékařka z oddělení intenzivní péče Fakultní nemocnice Motol Michaela Šibíková.

Po čtyřech dnech se lékařům podařilo potlačit přehnanou imunitní reakci jejího těla. „Ta zjevně oslabená imunita covidem se snaží s něčím bojovat, v tuto chvíli ale nevíme s čím,“ vysvětluje Ondřej Hrušák z Kliniky dětské hematologie a onkologie motolské nemocnice.

Onemocnění je vzácné, podle zatím dostupných dat to vypadá, že se vyvine u jednoho z tisíce dětí, které nemoc covid-19 prodělaly. V pražské fakultní nemocnici v Motole ošetřili třináct dětí, z toho tři byly ve vážném stavu.

V celém Česku jde od začátku pandemie podle lékařů o asi 60 dětí, většinou ve věku mezi dvěma až patnácti lety. Zásadní je syndrom rozpoznat a začít s léčbou včas.

„Typicky se u těchto dětí projeví prosáknutí očních víček, anebo dokonce u některých dětí vidíme, že můžou mít taková drobná krvácení nad bělmem očí, malinový jazyk. Typické jsou také projevy na kůži, prchavé vyrážky na krku, na ploskách nohou nebo na trupu,“ popisuje přednosta motolské pediatrické kliniky Jan Lébl.

Takové příznaky se obvykle projeví po dvou až šesti týdnech od prodělání nemoci covid-19. To ale v řadě případů probíhá bez příznaků. Děti po propuštění z nemocnice čekají pravidelné kontroly. Lékaři totiž zatím nevědí, jaké mohou být dlouhodobé dopady onemocnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...