Čokoládu ohrožuje agresivní virus. Vědci to zatím řešili očkováním, teď chtějí nasadit matematiku

Kakaovníky v Africe trpí virem, který snižuje celosvětovou úrodu čokolády. Řešení je složité a nákladné, proto věda hledá levnější a účinnější možnosti, jak šíření nemoci zamezit.

Rychle se šířící virus ohrožuje zdraví kakaovníků a sušených semen, z nichž se vyrábí čokoláda, a ohrožuje tak celosvětové zásoby nejoblíbenější pochoutky na světě.

Asi polovina světové čokolády pochází z jednoho místa na Zemi, a to z kakaovníků, které rostou v Pobřeží slonoviny a Ghaně. A právě v Ghaně napadá tyto stromy škodlivý virus, který způsobuje ztráty na úrodě ve výši patnáct až padesát procent. Takzvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku (CSSVD), kterou šíří drobný hmyz, likviduje listy, pupeny i květy stromů. Patří mezi nejškodlivější hrozby pro základní složku čokolády.

„Tento virus je opravdu zásadní hrozbou pro celosvětové dodávky čokolády,“ upozorňuje Benito Chen-Charpentier, profesor matematiky na Texaské univerzitě v Arlingtonu a autor studie, která vyšla v časopise PLOS ONE. „Pesticidy proti vlnatce, která virus přenáší, příliš nefungují, a tak se farmáři musí snažit zabránit šíření choroby vyřezáváním nakažených stromů a šlechtěním odolných stromů. Přes to všechno ale Ghana v posledních letech přišla o více než 254 milionů kakaovníků.“

Očkované stromy

Řešení existuje a bohaté státy by si ho mohly dovolit, ne tak ale chudá Ghana. Zemědělci mohou proti vlnatce bojovat tím, že stromům podají vakcíny, které je naočkují proti viru. Vakcíny jsou ale drahé, a navíc očkované stromy mívají menší úrodu kakaa, což celý boj proti nemoci ještě více komplikuje.

Profesor Chen-Charpentier společně s kolegy vymyslel jiné řešení. Spočívá v jeho oboru – aplikované matematice. Pomocí matematických dat určili, jak daleko od sebe mohou zemědělci vysadit očkované stromy, aby zabránili přeskakování hmyzu z jednoho stromu na druhý.

„Vlnatky mají několik způsobů pohybu, včetně přesunu z koruny do koruny, přenášení mravenci nebo zavátí větrem,“ uvedl vědec. „Potřebovali jsme vytvořit model pro pěstitele kakaa, aby věděli, jak daleko mohou bezpečně vysadit očkované stromy od neočkovaných, aby zabránili šíření viru a zároveň udrželi náklady těchto malých farmářů na přijatelné úrovni.“

Experimentováním s technikami matematického modelování vytvořil tým dva různé typy modelů, které umožňují zemědělcům vytvořit ochrannou vrstvu očkovaných kakaovníků kolem neočkovaných stromů.

„I když jsou tyto modely stále experimentální, jsou moc zajímavé a nadějné, protože by zemědělcům pomohly ochránit jejich úrodu a zároveň jim pomohly dosáhnout lepší úrody,“ dodal Chen-Charpentier. „To je dobré jak pro finanční výsledky zemědělců, tak pro naši celosvětovou závislost na čokoládě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...