Co kdyby roboti šprechtili v hantecu? Vědci zkoumají, jak dialekty ovlivňují komunikaci s umělou inteligencí

Jak umělé inteligence, tak i roboti se v posledních letech učí stále lépe komunikovat. A to nejen písemnou formou, ale také hlasem. S tím vyvstává podle vědců spousta nových otázek – jednou z nich je i ta, jestli se mají stroje učit mluvit v dialektech.

Říká se jim „sociální roboti“. Tyto komunikující stroje, ať už s fyzickým tělem, anebo fungující jen přes internetové rozhraní, mohou lidem pomáhat s mnoha činnostmi – od učení přes konzultace různých praktických otázek až po ovládání spotřebičů v domácnosti. Jsou navrženi tak, aby komunikovali s lidmi a aby se líbili – a to včetně způsobu, jakým mluví. Ale jak by tedy měli mluvit?

Některé výzkumy naznačují, že lidé mají rádi, když roboti používají známý přízvuk nebo dialekt, zatímco jiné ukazují pravý opak. „Lidé mají překvapivě smíšené pocity z toho, když roboti mluví dialektem – některým se to líbí, zatímco jiní dávají přednost standardnímu jazyku,“ uvedla Katharina Kühneová z Postupimské univerzity. Tomuto fenoménu se věnovala ve studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Robotics and AI.

Důvěryhodní roboti

Jestli se člověk cítí při komunikaci s robotem komfortně, záleží podle Kühneové na spoustě faktorů. Roboti jsou podle jejího výzkumu vnímáni nejlépe, když působí důvěryhodně a kompetentně – k tomu přispívá i mluvený hlas podobný lidskému. Vnímání jeho důvěryhodnosti nebo kompetence může ovlivnit právě to, jestli používá dialekt, nebo standardní formu jazyka: při používání standardního jazyka je často vnímán jako inteligentnější, dialekt, který je považován za přátelský, může ale zase působit uklidňujícím dojmem.

„Představte si robota, který dokáže přepnout do dialektu,“ popisuje vědkyně. „A teď se zamyslete, co je při interakci s robotem rozhodující: jestli spíš pocit spojení (například při přátelském rozhovoru v domově pro seniory), nebo naopak vnímání robota jako kompetentního (třeba ve službách, kde záleží na standardním jazyce),“ nastiňuje.

Hledání podobnosti

Vědci otestovali vliv dialektu na skupině 120 lidí z Berlína a Braniborska v on-line experimentu. Požádali účastníky, aby se podívali na videa, v nichž robot s použitím mužského lidského hlasu mluví buď standardní němčinou, anebo berlínským dialektem. Ten je v rámci němčiny pokládán za poněkud „plebejský“, je spojený s dělnickými vrstvami a současně se mnohdy používá k navození neformálního, přátelského dojmu. Je to v principu podobné tomu, jako by v České republice někdo mluvil brněnským hantecem nebo silným ostravským přízvukem.

Hantec vlastně není dialekt, ale místní varieta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Vznikl během několika staletí smíšením hanáckých nářečí češtiny (jazyk okolního venkova) s němčinou brněnských Němců (směs spisovné němčiny a rakouských a jihoněmeckých nářečí) a historickým středoevropským argotem, zejména vídeňským.

„Berlínský dialekt je obecně srozumitelný většině německy mluvících lidí, včetně těch, pro které není němčina rodným jazykem, ale kteří tento jazyk ovládají,“ vysvětluje Kühneová. Vědci požádali účastníky, aby ohodnotili důvěryhodnost a kompetentnost robota a vyplnili také demografický dotazník, který obsahoval věk, pohlaví, jak dlouho žijí v Berlíně, jak dobře ovládají berlínský dialekt a jak často jej používají. Dotazník automaticky zaznamenával typ zařízení, které účastníci používali ke sledování videí – telefon, tablet nebo počítač.

Ukázalo se, že lidé obecně preferovali srozumitelnost a zdání kompetence. Čím silněji stroj těmito kvalitami disponoval, tím důvěryhodněji na ně působil. Ve výsledku tedy většina dotázaných dávala přednost robotům mluvícím standardní němčinou. Ale respondenti, kteří se lépe orientovali v berlínském dialektu, dávali přednost robotovi mluvícímu dialektem.

„Pokud umíte dobře mluvit nějakým dialektem, je pravděpodobnější, že budete důvěřovat robotovi, který mluví stejným způsobem,“ předpokládá Kühneová. „Zdá se, že tito lidé robotovi více důvěřují, protože v něm vidí nějakou podobnost,“ dodává.

Robotický podvodník

Respondenti, kteří k prohlížení videí používali spíše telefon nebo tablet než počítač, měli také tendenci dávat nižší hodnocení robotovi mluvícímu standardní němčinou. Vědci spekulují, že to může být způsobeno tím, že malá přenosná zařízení znamenala pro respondenty větší rozptýlení od videí a vyšší kognitivní zátěž, takže signál důvěryhodnosti standardní němčiny měl menší vliv.

Vědci současně poukázali na to, že mluvení dialektem může přinášet i riziko zneužití – dialekt totiž může být součástí skupinové identity, což by mohlo podvodníkům pomoci se získáváním důvěry. Například různé podvody, kde se využívá při telefonátech robotický hlas, by mohly být cílenější a účinnější, pokud by v něm zazníval dialekt oběti.

„V našich rozhovorech se také ukázalo, že hodně záleží na kontextu, a proto plánujeme provést další studie v reálných situacích,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...