Čmeláků bylo loni v Británii nejméně za dobu záznamů

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.

Podle meteorologů se mnoho částí Británie začátkem loňského roku potýkalo s více než dvojnásobným – a v některých případech až trojnásobným – spadem srážek, než je v měsících březnu, dubnu a květnu obvyklé. Chladné jaro a rychlý nástup léta tak vážně ovlivnil mnoho druhů v jejich nejvíce zranitelném období, kdy zakládají kolonie. Čmeláčí královny v nich podle deníku Guardian fungují podobně jako lidské svobodné matky a musejí krmit jak sebe, tak své rostoucí larvy.

Celkem 24 druhů čmeláků hraje v Británii životně důležitou roli v opylování rostlin. Jejich úbytek proto vyvolává obavy ekologů. Podle Fondu na ochranu čmeláků loni v létě nejvíce ubylo čmeláků skalních, a to o pětasedmdesát procent, počet čmeláků hájových klesl o šedesát procent. Oba druhy jsou v Británii běžné. Méně je ale i čmeláků zahradních, rokytových, zemních i dalších.

Dlouhodobý trend

Počty čmeláků podle fondu klesají dlouhodobě, a jejich populace je tak oslabená. „V důsledku dlouhodobých změn životního prostředí máme menší a slabší populace mnoha těchto čmeláků. Víme, že čmeláci měli problémy tak jako tak, a menší, slabší populace jsou méně schopné reagovat na změny, nemají takovou odolnost,“ říká vědecký manažer fondu Richard Comont.

Podle vědců je pro zajištění budoucnosti čmeláků klíčové větší úsilí o jejich ochranu, větší důraz na obnovu biotopů a pokračující pozorování jejich počtu. Na podpoře čmeláků se ale podle Comonta mohou podílet i jednotlivci, a to tím, že budou sázet květiny, podporovat růst divokých rostlin a že se vyhnou používání pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...