Nová metoda usnadnila klonování primátů. S člověkem to neuděláme, slibují v Šanghaji

Genetickým inženýrům se v Šanghaji povedlo výrazně zlepšit klonování. Doufají, že díky tomu budou moci tvořit desítky klonů laboratorních zvířat pro lékařské pokusy.

Čínští vědci v úterý oznámili, že se jim podařilo naklonovat prvního zdravého makaka rhesuse pomocí vylepšeného procesu, při kterém vznikla ovce Dolly. Je to podle autorů zásadní pokrok v klonování hlavně proto, že až doposud bylo klonování primátů extrémně složité a velmi neúspěšné.

Tentokrát se podařilo uspět díky tomu, že badatelé nahradili klonované buňky, které se měly stát placentou, buňkami z normálního embrya. Věří, že jejich nová technika povede k vytvoření zcela identických makaků, kteří by se dali využít pro medicínský výzkum. Jsou optimisté přesto, že úspěšnost nové metody je stále dost nízká. Ještě větší problém ale představují etické otázky.

Dvacet let neúspěchů

Když byla roku 1996 naklonována ovce Dolly, použili na to vědci techniku známou jako přenos jader somatických buněk (SCNT). Tehdy si spousta laiků slibovala, že klonování je za rohem – a také přibývalo obav z klonování lidí. Není náhodou, že právě kolem roku 2000 zažívaly v kinech boom filmy s touto tématikou.

Jenže se ukázalo, že pokrok v tomto oboru bude mnohem pomalejší, než se předpokládalo. Podařilo se sice touto technikou vytvořit věrné kopie více než dvaceti druhů zvířat (od psů přes kočky až k dobytku a prasatům), ale stvoření klona primáta trvalo víc než dvacet let.

Naklonovat první primáty se povedlo v Číně roku 2018 na Ústavu neurověd Čínské akademie věd v Šanghaji. Jenže úspěšnost tohoto procesu byla jen dvě procenta. Stejný tým teď přišel s vylepšením, výsledky popsal v odborném žurnálu Nature Communications.

Podle analýzy byl jedním z hlavních problémů fakt, že placenty klonovaných embryí vykazovaly ve srovnání s přirozeně vzniklými makaky výrazné abnormality. A ať vědci dělali, co mohli, nedařilo se jim tuto podivnou bariéru překonat. Takže ji nakonec obešli.

Nahradili buňky, které se později stanou placentou a které se nazývají trofoblast, buňkami ze zdravého neklonovaného embrya. Buňky trofoblastu dodávají rostoucímu embryu živiny a mění se v placentu, která plodu dodává kyslík a další pomoc pro podporu života. „Tato technika výrazně zlepšila úspěšnost klonování technikou SCNT,“ informovali autoři.

Klonování lidí je nepřijatelné, ujišťují vědci

Vědci mají stále spoustu vylepšování před sebou. Dosavadní nízká efektivita jejich snah také potvrdila, že klonování člověka by bylo nejen zbytečné a eticky víc než sporné, ale pokud by se o něj někdo pokusil, tak by bylo i mimořádně obtížné.

Čínští autoři opakovaně ujistili veřejnost, „že klonování člověka je nepřijatelné za jakýchkoli okolností“. Čína je ale současně známá tím, že se tam řada etických pravidel dodržuje s mnohem menší ochotou než jinde – známým příkladem je genetická úprava lidských embryí, ze kterých se narodili dvě holčičky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...