Nová metoda usnadnila klonování primátů. S člověkem to neuděláme, slibují v Šanghaji

Genetickým inženýrům se v Šanghaji povedlo výrazně zlepšit klonování. Doufají, že díky tomu budou moci tvořit desítky klonů laboratorních zvířat pro lékařské pokusy.

Čínští vědci v úterý oznámili, že se jim podařilo naklonovat prvního zdravého makaka rhesuse pomocí vylepšeného procesu, při kterém vznikla ovce Dolly. Je to podle autorů zásadní pokrok v klonování hlavně proto, že až doposud bylo klonování primátů extrémně složité a velmi neúspěšné.

Tentokrát se podařilo uspět díky tomu, že badatelé nahradili klonované buňky, které se měly stát placentou, buňkami z normálního embrya. Věří, že jejich nová technika povede k vytvoření zcela identických makaků, kteří by se dali využít pro medicínský výzkum. Jsou optimisté přesto, že úspěšnost nové metody je stále dost nízká. Ještě větší problém ale představují etické otázky.

Dvacet let neúspěchů

Když byla roku 1996 naklonována ovce Dolly, použili na to vědci techniku známou jako přenos jader somatických buněk (SCNT). Tehdy si spousta laiků slibovala, že klonování je za rohem – a také přibývalo obav z klonování lidí. Není náhodou, že právě kolem roku 2000 zažívaly v kinech boom filmy s touto tématikou.

Jenže se ukázalo, že pokrok v tomto oboru bude mnohem pomalejší, než se předpokládalo. Podařilo se sice touto technikou vytvořit věrné kopie více než dvaceti druhů zvířat (od psů přes kočky až k dobytku a prasatům), ale stvoření klona primáta trvalo víc než dvacet let.

Naklonovat první primáty se povedlo v Číně roku 2018 na Ústavu neurověd Čínské akademie věd v Šanghaji. Jenže úspěšnost tohoto procesu byla jen dvě procenta. Stejný tým teď přišel s vylepšením, výsledky popsal v odborném žurnálu Nature Communications.

Podle analýzy byl jedním z hlavních problémů fakt, že placenty klonovaných embryí vykazovaly ve srovnání s přirozeně vzniklými makaky výrazné abnormality. A ať vědci dělali, co mohli, nedařilo se jim tuto podivnou bariéru překonat. Takže ji nakonec obešli.

Nahradili buňky, které se později stanou placentou a které se nazývají trofoblast, buňkami ze zdravého neklonovaného embrya. Buňky trofoblastu dodávají rostoucímu embryu živiny a mění se v placentu, která plodu dodává kyslík a další pomoc pro podporu života. „Tato technika výrazně zlepšila úspěšnost klonování technikou SCNT,“ informovali autoři.

Klonování lidí je nepřijatelné, ujišťují vědci

Vědci mají stále spoustu vylepšování před sebou. Dosavadní nízká efektivita jejich snah také potvrdila, že klonování člověka by bylo nejen zbytečné a eticky víc než sporné, ale pokud by se o něj někdo pokusil, tak by bylo i mimořádně obtížné.

Čínští autoři opakovaně ujistili veřejnost, „že klonování člověka je nepřijatelné za jakýchkoli okolností“. Čína je ale současně známá tím, že se tam řada etických pravidel dodržuje s mnohem menší ochotou než jinde – známým příkladem je genetická úprava lidských embryí, ze kterých se narodili dvě holčičky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...