Čínští vědci udrželi Schrödingerovu kočku v krabici po rekordních 23 minut

Udržet částici ve stavu superpozice po delší dobu bylo doposud nemožné. Teď se to zřejmě podařilo čínským fyzikům v experimentu, který připomíná slavný myšlenkový pokus nazývaný Schrödingerova kočka.

Kvantový svět je plný jevů a zákonů, jež fungují jinak než v „normálním“ světě. Tím nejslavnějším je myšlenkový experiment, kterému se říká Schrödingerova kočka. Popisuje zdánlivě nesmyslnou situaci, kdy nějaká částice může v jednom okamžiku mít více různých stavů – ale skutečný stav není a nemůže být známý. Fyzik Erwin Schrödinger ji popsal metaforou s kočkou.

Představte si kočku uzavřenou v neprůhledné krabici spolu s nějakým kvantovým systémem (například radioaktivním atomem), který může buď vyzařovat částici, nebo ne. Tento systém je spojený s mechanismem, který může buď otevřít sklenici s jedovatým plynem, nebo ji neotevře, v závislosti na tom, jestli se atom rozpadne, nebo ne. Pokud atom vyzařuje částici, spustí se mechanismus, který zabije kočku. Pokud atom nevyzařuje částici, kočka zůstane naživu.

Podle kvantové mechaniky atom může existovat v superpozici obou stavů – jak „rozpadlý“, tak „nerozpadlý“ – dokud není provedeno měření. To znamená, že až do okamžiku, kdy se otevře krabice a někdo se nepodívá, kočka je v superpozici stavu „živá“ a „mrtvá“ zároveň. Teprve po otevření krabice a provedení pozorování se její stav „zhroutí“ do jedné z možností – buď je živá, nebo mrtvá.

Kočka zavřená na 23 minut

Pokud se bude částice považovat za kočku, pak se podařil v kvantové mechanice velký úspěch. Vědci z čínské univerzity totiž v listopadu dokázali udržet atomy ve stavu kvantové superpozice po dobu 23 minut, tedy jako by kočka vydržela „ani živá-ani mrtvá“ po takhle dlouhou dobu.

Tamní vědci ochladili tisíce atomů ytterbia co nejblíže absolutní nule a pak je chytili do jakési elektromagnetické pasti tvořené laserem. Pak tyto „zastavené“ atomy mohli ovládat tak přesně, že je uvedli do superpozice dvou stavů, které se lišily spinem.

A protože „zamrzlé“ byly i okolní atomy, nemohly způsobit zhroucení svých sousedů. Díky tomu se podařilo lasery udržet atomy ytterbia v superpozici po dobu 1400 sekund, tedy 23 minut.

Jediným problémem je, že tato studie zatím neprošla recenzním řízením, vyšla teprve na takzvaném preprintovém webu. To znamená, že v experimentu mohou být metodologické chyby a nedostatky, takže některé parametry výsledků se ještě mohou změnit.

Proč je to důležité

Schopnost udržet kvantové stavy stabilní po tak dlouhou dobu by podle autorů studie mohla pomoci zvýšit odolnost kvantových zařízení a také lépe pochopit zvláštnosti kvantového světa. Po řadě dalších výzkumů by konečnou aplikací mohla být výroba kvalitnějších a stabilnějších kvantových počítačů.

Vědcům se sice dařilo už několik let zachytit miniaturní objekty, které jsou v superpozici; typicky jsou to částice světla a také miniaturní krystalky. Problém ale až doposud spočíval v tom, že tento stav vydržel částicím jen okamžik. Byly extrémně nestabilní a „kočka“ tedy v krabici nikdy nevydržela dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...