Když čínský vědec na konci loňského roku poprvé přivedl na svět dvě geneticky upravené děti, kromě odolnosti na virus HIV jim zřejmě také uměle zvýšil inteligenci, naznačuje nový výzkum.
V listopadu 2018 zaskočili čínští vědci zbytek světa: oznámili, že geneticky upravili několik embryí, z nichž se narodily zdravé lidské děti. Obě holčičky jsou prvními lidmi s úmyslně laboratorně změněnou DNA, která se přenese také na jejich potomky.
Okamžitě po tomto experimentu se mezi ostatními genetiky zvedl výrazný odpor – pokládají ho za neetický, nezodpovědný a vědecky nesmyslný. Hlavní autor Che Ťien-kchuej, který provedl pokus za značně podezřelých okolností v čínské laboratoři, byl ze zaměstnání vyhozen, spolupráci s ním ukončila i většina institucí.
Dvojčata, která se z experimentu narodila, mají kromě klasických genů od otce a matky ještě jednu změnu navíc: lékaři jim pomocí genetického nástroje CRISPR vypnuli gen CCR5. A to proto, že se ví, že lidé bez fungující kopie tohoto genu jsou buď odolní, nebo dokonce zcela imunní vůči viru HIV. Čínský genetik Che tím chtěl darovat dětem imunitu vůči AIDS.
Jenže nový výzkum okolností tohoto experimentu ukázal na další důsledky, o nichž se doposud nevědělo. Vypnutí CCR5 totiž může mít na člověka zřejmě ještě mnohem větší dopad než jen „pouhou“ imunitu vůči AIDS. Vědci popsali v časopise MIT Technology Review, že tato změna mohla vylepšit některé mozkové funkce – tedy potenciálně dětem zvýšit inteligenci. A to je něco, před čím etici v genetice už velmi dlouho varují.
Co je CCR5
CCR5 je protein, který najdeme na povrchu bílých krvinek, které jsou zase jedním ze základních stavebních kamenů lidského imunitního systému. A tam také může umožnit viru HIV, aby vstoupil do buňky a infikoval ji.
Část lidské populace je vybavena přirozenou mutací, která způsobuje, že CCR5 je nefunkční – jen v Evropě ji má přibližně deset procent populace. A to vede k tomu, že je protein menší a neumožňuje viru HIV proniknout do lidského imunitního systému.
A právě tuto přirozenou změnu se pokusil napodobit Cheho tým. Jenže genetika není tak jednoduchá – geny totiž mívají více funkcí než jednu a projevují se tak ve více oblastech. Dosavadní poznání toho, jak CCR5 funguje, je značně omezené, ale v posledních letech se mu věnovala řada odborných studií.
Nejnověji to byli genetici z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA). Jejich výzkum, který měl vést k lepšímu pochopení toho, co má vliv na vznik a udržení vzpomínek v mozku, upozornil právě na vliv CCR5.
Tento protein, respektive jeho nižší úroveň, má totiž dopad jak na schopnost učení, tak na formování vzpomínek. To vedlo vědce k závěru, že právě tento gen by mohl být cílem léků, které pomáhají například lidem po mozkové mrtvici – naučit se znovu chodit a mluvit je pro ně v rehabilitaci klíčové.
V nedávné studii zveřejněné v odborném časopise Cell kalifornští vědci zablokovali gen CCR5 u myší a testovali je pak v několika zkouškách jemné motoriky. Ukázalo se, že myši se zablokovaným genem v nich měly výrazně lepší výsledky než ty, které měly CCR5 plně funkční.
Tento výzkum je podle výzkumníků velmi slibný, ale současně vede k otázce: co to udělá s čínskými lidskými dvojčaty, jimž byl tento gen cíleně vypnut. Vědci se obávají, že se to na dětech projeví. „Nejjednodušší interpretace je, že tyto mutace zřejmě budou mít dopad na kognitivní (tedy inteligenční) schopnosti dvojčat,“ uvedl Alcino J. Silva z Kalifornské univerzity pro MIT Technology Review. Zatím se ale podle něj nedá říci, jak moc velký tento dopad bude.
Příliš mnoho neznámých
Vědci také zatím neví, jestli čínský genetik provedl tyto úpravy úmyslně – a zda se opravdu pokusil cíleně zvýšit také inteligenci dětí. Navíc ani není jisté, zda se mu podařila úprava odolnosti vůči HIV, jak si sliboval. Někteří experti se domnívají, že se o zvýšení inteligence mohl pokusit: výzkumů o roli CCR5 bylo v posledních několika letech tolik, že je vědec s přehledem Che Ťien-kchueje nemohl minout. O této stránce svého výzkumu ale nikoho neinformoval, přestože se zatím všemi výsledky pochlubil.
Jde o další argument pro ty vědce, kteří čínský experiment pokládají za nezodpovědný. Z hlediska vědecké práce je v něm totiž stále až příliš mnoho neznámých: neznáme, jak se ukazuje, přesně všechny funkce genů, navíc není známý ani dopad použití genetického nástroje CRISPR na člověka.
Zareagovaly už také čínské úřady: na konci listopadu 2018 přikázaly s okamžitou platností zastavit další aktivity všech osob, které se zapojily do úpravy genů embryí, z nichž se narodily děti. Podle čínských úřadů je taková činnost „extrémně ohavná“, uvedla čínská tisková agentura Nová Čína. Současně se jedná o porušení čínských zákonů a vědecké etiky, tvrdí agentura.
Čínský tisk cituje i vyjádření náměstka ministra pro vědu a technologie Sü Nan-pchinga. Podle něj genetická úprava dvojčat porušuje zákony a není slučitelná s vědeckou etikou. „Je to šokující a nepřijatelné,“ uvedl.
Svět se shoduje na omezení
Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno v Británii, USA i řadě dalších zemí světa a mnozí ho považují za neetické i nebezpečné. Panují totiž obavy z přenosu genetických mutací na další generace a také dalších možných vedlejších účinků.
V rámci výzkumu provedlo už více vědců genetickou editaci lidských embryí. Pozměněná embrya ale nechali vyvíjet jen krátce v laboratorních podmínkách a pak je zlikvidovali. S genetickým přepisem se provádí též výzkumy u buněk dospělých.
