Čína dokončila svou kosmickou stanici. V úterý se k ní připojil vědecký modul

Čína v pondělí vyslala poslední, třetí modul k vesmírné stanici Tchien-kung. Skončilo tím desetiletí budování stanice, na níž chce mít Čína trvale posádku. Modul se ke stanici připojil v úterý brzy ráno místního času, tedy v pondělí večer SEČ, uvedla čínská média.

Modul Meng-tchien odstartoval ke stanici v pondělí odpoledne místního času (8:39 SEČ) z kosmického střediska v Chaj-nanu za přítomnosti davu amatérských fotografů a zájemců o vesmír.

Meng-tchien dorazil ke stanici po třináctihodinovém letu. Jsou na ní nyní tři astronauti – dva muži a žena. Jsou tam od června a mají za úkol dokončit kompletaci stanice a provést výzkumy; mají za sebou už také výstup do volného vesmíru. Příští měsíc má ke stanici zamířit loď s nákladem, noví astronauté pak v prosinci. Podle AP je na stanici prostor pro šestičlennou posádku.

Tchien-kung tak získala konečnou podobu ve tvaru písmena T. Po připojení 32tunového Meng-tchienu nyní čínská orbitální stanice váží 66 tun, tedy zlomek váhy ISS. Ta je na oběžné dráze Země od roku 1998 a váží okolo 450 tun.

Vědecký výzkum na orbitě

Modul Meng-tchien je vybaven rozšířenou kapacitou pro experimenty na oběžné dráze, včetně osmi výzkumných kabin. Poskytuje vědcům přetlakové prostředí pro provádění vědeckých experimentů ve volném pádu nebo v beztíži, které by na Zemi nebylo možné provádět déle než několik minut.

Experimenty mohou být umístěny i na vnější straně modulů, aby byly vystaveny kosmickému prostředí, kosmickému záření, vakuu a slunečnímu větru. Modul má vlastní přechodovou komoru. 

Modul Meng-tchien
Zdroj: Shanghai Academy of Sciences

Jak informovala agentura AP, čínský vesmírný program řídí čínská armáda. Stanice Tchien-kung proto vzniká bez pomoci jiných států. USA vyřadily Čínu kvůli napojení vesmírného programu na armádu z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Start modulu Meng-tchien
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...