Čína chce vytvořit flotilu družic pro průzkum Sluneční soustavy

Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.

Pilotní projekt družicového systému má podpořit současný čínský program průzkumu Měsíce a výstavby mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS), řekl podle státní agentury Nová Čína šéf čínského programu průzkumu hlubokého vesmíru Wu Jen-chua.

Začátek budování sítě satelitů nazvané Čchüe-čchiao-2 neboli Stračí most-2, podle mostu tvořeného strakami z čínské báje, byl stanoven na rok 2024. Vypuštěna má být družice pro přenos komunikace mezi odvrácenou stranou Měsíce a Zemí, která se bude používat pro čínské bezposádkové lunární mise plánované v tomto desetiletí.

Smělé plány

Čína ještě letos plánuje zahájit misi Čchang-e 6, jejímž cílem je získat vzorky horniny z odvrácené strany Měsíce. Na rok 2026 se chystá mise Čchang-e 7, která provede průzkum zdrojů v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se uvažuje o vybudování dlouhodobého lidského obydlí. Po ní bude kolem roku 2028 následovat mise Čchang-e 8, kdy má být sestaven základní model ILRS.

Cílem Číny je dostat astronauty na Měsíc do roku 2030. Do roku 2040 má být hotova základní část družicového systému, který bude podporovat komunikační služby, navigaci a dálkový průzkum pro pilotované mise na Měsíc a průzkum hlubokého vesmíru, mimo jiné Marsu a Venuše, uvedl Wu.

V roce 2020 přivezla sonda Čchang-e 5, pojmenovaná po víle, která podle čínské báje cestovala k Měsíci, na Zemi první čínské vzorky měsíční horniny. Své první přistání na Měsíci uskutečnila Čína v roce 2013 a do roku 2030 se chce stát vesmírnou velmocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...