Cílem je Země 2.0. Nová evropská kosmická mise má silný český podíl

Vědci už v podstatě dokončili satelit mise PLATO, která by měla s významnou českou pomocí hledat ve vzdáleném vesmíru exoplanety co nejvíce podobné Zemi.

V relativně blízkém vesmíru jsou desítky tisíc planet. Ale zatím se mezi nimi nepodařilo najít takovou, která by připomínala Zemi. Je to jen náhoda, mají astronomové „smůlu“, anebo se jen špatně dívají? Hledat dvojče rodné planety lidstva má teď za cíl nová evropská mise, která dostala název PLATO.

Stejnojmenná družice by měla, pokud bude všechno probíhat hladce, odstartovat na konci roku 2026, po planetách začne pátrat asi o rok později. Vzhledem k rostoucímu kosmickému průmyslu v tuzemsku není náhodou, že se do mise zapojí i Česká republika: hlavně v oblasti vývoje hardwaru a softwaru, ale bude se podílet i na vědecké části tohoto ambiciózního projektu.

„PLATO najde dvojče planety Země a otevře tím bránu k hledání života mimo Sluneční soustavu,“ uvedl vědecký koordinátor Petr Kabáth z Akademie věd ČR. Cílem mise by nemělo být jen nalezení druhé Země, ale také zodpovědět otázku, jestli je Sluneční soustava se Zemí ve vesmíru jedinečná. Mise bude podle odborníků také důležitá pro výzkum hvězd.

Symfonie pozorování

Astronomové mají s hledáním planet u vzdálených hvězd (neboli exoplanet) už řadu zkušeností. Nová mise využije toho nejlepšího, co už si věda vyzkoušela, a obohatí to spoustou vylepšení a novinek. Základní metoda bude stejná jako u starších misí družic Kepler a TESS.

„Namísto jednoho velkého dalekohledu je na jedné platformě umístěno 26 samostatných dalekohledů, které budou pracovat současně. Čtyřiadvacet z nich bude snímat oblohu v intervalech 25 sekund, zatímco dvě rychlé kamery budou pořizovat snímky s frekvencí jednoho měření každé 2,5 sekundy,“ popisuje technologie Astronomický ústav Akademie věd ČR, který se na této misi Evropské kosmické agentury (ESA) podílí.

Tyto rychlé kamery jsou navíc vybaveny širokopásmovými barevnými filtry, což pomůže pro zachycení přechodu planety před hvězdou v červené i modré části spektra. Rozdíly v těchto záznamech mohou sloužit jako okamžitý signál, že exoplaneta právě procházející před svou mateřskou hvězdou má vlastní atmosféru. A to zase naznačuje nejen na možnou podobnost se Zemí, ale třeba i na přítomnost života.

Čeští a moravští inženýři sahají do vesmíru

Do projektu se zapojilo i několik českých soukromých firem. Firma SAB Aerospace dodala hi-tech přepravní kontejnery, Moravské přístroje zase zajistily kamery pro testování objektivů. Dalším významným českým příspěvkem je moderní spektrograf PLATOSpec umístěný na observatoři La Silla v Chile, který bude poskytovat spektroskopickou pozemní podporu misi.

Sonda už je v podstatě hotová a zbývá dokončit jen detaily. Před startem tedy čeká družici PLATO pouze instalace solárních panelů a pak si ji převezme agentura ESA. Startovat by měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na raketě Ariane koncem prosince 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...