Chobotnice jsou zřejmě mnohem starší než dinosauři, ukazuje nový objev

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.

Poté, co experti nález detailně analyzovali, dospěli k závěru, že tento pravěký bezobratlý tvor žil o celé miliony let dříve, než se u chobotnic dosud předpokládalo. A znamená to, že tito hlavonožci zřejmě vznikli ještě před érou dinosaurů.

Chobotnice nebyla žádný obr, měřila asi dvanáct centimetrů. Od těch současných se lišila zejména počtem chapadel. Zatímco ty současné jich mají osm, pravěká měla chapadel deset. Každé z nich mělo dvě řady přísavek. Vědci na základě vzhledu tohoto tvora odhadují, že zřejmě žil v mělké vodě nějakého zálivu tehdejšího tropického oceánu. 

Neznámý svět chobotnic

Objev je unikátní zejména tím, že se fosilie vůbec zachovala. Nejlépe se totiž dochovávají kosti a chobotnice žádné nemají. „Fosilie měkkých tkání se nacházejí velmi vzácně, s výjimkou několika málo míst,“ komentoval nález zoolog Mike Vecchione ze Smithsonian National Museum of Natural History. „Je to úžasný nález. Posouvá to předky dnešních chobotnic mnohem dál do minulosti, než jsme zatím věděli.“

Exemplář paleontologové objevili ve vápencové formaci Bear Gulch v Montaně. Tu roku 1988 jako dar dostalo Královskému muzeu Ontario v Kanadě. Fosilie tak desítky let ležela přehlížená v šuplíku, zatímco vědci studovali pozůstatky žraloků a další nálezy z této lokality. Pak si ale badatelé všimli deseti drobných chapadélek otisknutých ve vápenci.

Dobře zachovalá fosilie také „vykazuje určité známky inkoustového váčku“, který pravděpodobně sloužil k vystřikování tmavé tekuté tekutiny, díky níž mohl tvor uniknout predátorům – stejný trik využívají i moderní hlavonožci, upozornil paleontolog Christopher Whalen, který je spoluautorem studie. 

Vědci tvora pojmenovali Syllipsimopodi bideni, podle amerického prezidenta Joe Bidena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...