Che Ťien-kchuej je zpět. Čínský vědec, který nelegálně geneticky upravil děti, už zase mění embrya

Přesto, že jeho výzkum byl neetický a porušil všechna psaná i nepsaná pravidla, vrátil se kontroverzní vědec zpět k tomu, co dělal v minulosti. Pokračuje v genetické úpravě lidských embryí, tentokrát už ale údajně eticky.

„Jsem hrdý na to, že jsem pomohl rodinám, které chtěly zdravé děti,“ pochlubil se Che Ťien-kchuej výsledky své práce. Tento čínský vědec je vůbec první člověk, který byl odsouzený za nelegální genetické zákroky. Roku 2019 dostal trest ve výši tří let vězení a vysokou finanční pokutu za to, že změnil genom dvojčat tak, aby byla odolná vůči viru HIV. Genetik přitom zcela ignoroval existující vědecké normy.

V rozhovoru pro japonský deník Mainichi Shimbun teď uvedl, že se po propuštění z vězení vrátil k tomu, čím se nechvalně proslavil: editování lidských embryí. Jeho nejnovější experimenty jsou teď už ale údajně v souladu s etickými normami a vědec se zavázal, že už nebude vyrábět další geneticky modifikované lidské bytosti.

Příběh naděje, pokroku i selhání

Od doby, co se podařilo upravovat geny pomocí metody CRISPR-Cas9, začalo se ve vědecké komunitě spekulovat, kdo tuto technologii genetických nůžek použije na lidských embryích a pokusí se u nich vyvolat změny na genetické úrovni. Tedy změny, které by se přenášely i na potomky upravených – vznikla by tak populace, která je od původní odlišná.

Odvahu udělat kontroverzní krok v sobě našel právě Che Ťien-kchuej. V listopadu 2018 na mezinárodní vědecké konferenci šokoval svět, když oznámil, že jeho tým upravil geny několika lidských embryí a poté je úspěšně implantoval dobrovolnicím. V době oznámení už jedna z nich porodila dvojčata Lulu a Nanu, třetí takto vylepšené dítě přišlo na svět o rok později.

Che Ťien-kchuej se ale nesetkal s potleskem, jak očekával. Naopak. Po jeho vystoupení se celou odbornou obcí zvedla vlna odporu. Jeho editace genomu živých lidí totiž porušovala nejen čínské zákony, ale i nepsaná pravidla genetického výzkumu. Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno, protože panují obavy z přenosu genetických mutací na další generace a také dalších možných vedlejších účinků.

Právě hněv mezinárodní ale i čínské vědecké komunity vedl k vyšetřování. To odhalilo celou řadu porušení etických norem, jichž se Che Ťien-kchuejův tým dopustil, aby experimenty mohly proběhnout. A nešlo o nějaké administrativní maličkosti – vědci se totiž dopustili například úmyslného falšování krevních testů. Tříletý pobyt ve vězení byl nakonec nižší, než se čekalo; spekulovalo se totiž dokonce o možném trestu smrti.

Nový rozhovor naznačuje budoucnost kontroverzního vědce

V rozhovoru pro zpravodajský server Mainichi Shimbun se Che Ťien-kchuej nechoval jako viník. Uvedl, že má spoustu práce stejně jako před kauzou.

Prozradil, že cílem jeho nového výzkumu je vymýtit vzácné genetické poruchy. Tedy nemoci, jež se přenášejí z rodiče na dítě a generaci za generací se tak šíří lidskou populací. Čínský vědec by chtěl, stejně jako spousta jiných expertů po celém světě, tento řetěz narušit, například u nemocí, jako je Duchennova svalová dystrofie a dědičná Alzheimerova choroba.

V rozhovoru slibuje, že jeho práce je teď plně v souladu se všemi etickými i právními normami i zákony. A to jak čínskými, tak i mezinárodními. Chce se svým týmem využívat vyřazená lidská embrya. Nechce se prý chovat tak „ukvapeně“ jako minulosti, svých chyb ale příliš nelituje. Odmítl například vysvětlit, co ho vedlo k rozhodnutí porušit pravidla.

Rozhodující jsou pro něj výsledky: „Výsledky analýzy celogenových sekvencí dětí ukazují, že nedošlo k žádným jiným modifikacím genů než pro lékařské účely. To nám poskytuje důkaz, že editace genomu byla bezpečná,“ dodal.

Podívejte se na reportáž z roku 2019 o tom, proč byl čínský vědec zatčen a odsouzen:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...