Čeští vědci vyvinuli nový test. Umí rychle určit účinné protilátky proti covidu

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které přímou ochranu neposkytují. Oznámili to zástupci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV). Podle ústavu je test jednodušší a levnější než nynější způsob zjišťování hladiny účinných protilátek.

Test vyvinuly laboratoř Cyrila Bařinky z Biotechnologického ústavu AV a týmy Jana Webera a Pavla Šáchy z ÚOCHB v externí spolupráci s odborníkem Janem Plickou. Zmíněné ústavy také uzavřely se společností Immunotech licenční smlouvu na výrobu těchto testů – díky tomu mohou být testy na trhu do několika týdnů.

„Hlavní problém byl až dosud v tom, že ne všechny protilátky, které se v krvi pacienta po kontaktu s koronavirem či jeho spike proteinem vytvářejí, jsou schopné virus přímo neutralizovat a zastavit tak infekci buněk v organismu. Existující testy dokážou měřit pouze souhrnný signál všech protilátek rozpoznávajících spike protein včetně těch, které virus neutralizovat nedokážou,“ popsal Cyril Bařinka, vedoucí Laboratoře strukturní biologie.

„Jinými slovy: nevíme, jaké závěry z naměřených hodnot vyvodit, pokud měření protilátek nedoplníme dalším složitým testováním,“ vysvětlil vědec. Zatím, pokud chtějí odborníci zjistit, jak dalece protilátky chrání člověka před nákazou, je nutné u každého člověka určit celkové množství protilátek a pak ještě ověřit jejich účinnost na infekčních virech.

Bařinka sdělil, že cena těchto testů je 800 až tisíc korun a trvají asi týden. Test vyvinutý na AV podle něj zabere zhruba čtyři hodiny a měl by stát výrazně méně, konkrétní částku neuvedl.

Test zaměřený na spike protein

Vědci zkoumali takzvaný spike protein viru SARS-CoV-2, na který se zaměřují i vyvinuté vakcíny. Pomocí myších modelů identifikovali několik monoklonálních protilátek, které se vytvořily po kontaktu se spike proteinem a dokázaly se na něj navázat, načež prověřili jejich schopnost neutralizovat virové částice.

„Zjistili jsme, že skutečný ochranný účinek mezi těmito protilátkami má jediná. Ta ale úspěšně neutralizovala jak původní SARS-CoV-2, tak i další známé varianty koronaviru, alfu, betu, gamu a deltu,“ popsal výsledky Jan Weber, který v ÚOCHB vede skupinu Virologie.

Výzkumníci následně připravili diagnostický test, který měří hladinu virus neutralizačních protilátek a ignoruje ty, u kterých nelze určit míru a mechanismus účinku. Biochemik Pavel Šácha uvedl, že test je jednoduchý, bezpečný a může ho provádět prakticky každá laboratoř. Podle Bařinky trval vývoj zhruba sedm měsíců.

Licenční dohoda, kterou uzavřely zmíněné ústavy s tuzemskou firmou Immunotech patřící do americkému koncernu Beckman Coulter, má umožnit start průmyslové produkce testů. Bařinka dodal, že v současnosti je před ukončením registrace testů v Evropské unii a jejich prodej začne během září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...