Čeští vědci sledují šíření tepla ve skalách. Mohou tím zabránit jejich pádu

Vědci z Akademie věd ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel.

Ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk uvedl, že výzkum, na kterém se podílí i Geofyzikální ústav AV, ve světě zřejmě nemá obdoby. Upozornil na to, že šíření tepla má pro skály fatální důsledky. Je jedním z faktorů, které způsobují jejich zřícení.

Postup výzkumníků Stemberk ilustroval na příkladu z Děčína, kde vědci ve spolupráci s horolezci připravují až šest metrů hluboké návrty, do kterých vkládají speciálně upravené teploměry. V určitých intervalech měří teplotu a to, jak se šíří od povrchu hlouběji do skalního masivu.

„Můžeme sledovat, jakým způsobem teplotní změny vedou k destrukci čela skalních stěn. Dá se z toho do budoucna vypracovat model, na základě kterého se bude moci stanovit model předpovědi vývoje a možnosti zřícení ve skalních stěnách,“ řekl Stemberk.

Předpovědět, kdy se skála zřítí

Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se podle Stemberka čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. „Máme srovnávací lokality ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě,“ doplnil Stemberk.

Tento projekt je součástí programu Strategie AV21, který se zabývá tématy důležitými pro společnost, jejichž řešení vyžaduje mezioborovou spolupráci. Patří k nim například energetická budoucnost Česka, umělá inteligence, kvalita veřejných politik, zdraví občanů či efektivní produkce a využití potravin. Programový rámec byl přijat v roce 2014. Výzkumné programy Akademie věd ČR jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry, institucí státní a regionální správy i zahraničním výzkumníkům a organizacím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...