Čeští vědci sestavili přístroj na kosmický prach tak dobře, že ho využije NASA

Nahrávám video

Ve vesmíru je hvězdný prach pozůstatkem hvězd nebo srážek komet. Vědci ho dokáží vytvořit a ovládat i v laboratoři. Konkrétně v Praze se jim to díky přístroji SELINA povedlo tak šikovně, že zaujali i NASA.

Český kosmický průmysl v posledních letech výrazně roste. Teď se vydává další novou cestou, a to díky vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd. Ti v pondělí představili přístroj SELINA, o který už projevila zájem americká vesmírná agentura NASA.

Zařízení umí vyrábět a ovládat částice, jež jsou složením, hmotností i pohybem shodné s hvězdným prachem. Přístroj bude testovat poškození povrchů, k nimž by po nárazu takových částic mohlo dojít u zařízení používaných ve vesmírných misích. Mohlo by to pomoci v dalekých letech do oblastí plných prachu například za nerostným bohatstvím.

„Jsou to ledové částice velikosti pod jeden mikrometr - tedy 50 nanometrů až jeden mikrometr,“ popisuje Anatolij Spesyvij z Ústavu fyzikální chemie. Pro představu - takové zrnko je řádově menší než tloušťka lidského vlasu.

Vědci je vyrábějí v procesu, který začíná běžnou vodou. Ta se kapilárou přenese do přístroje, kde se nabije a energie se uvolní do prostoru vakua. Vesmírná částice je tak na světě. Podle Spesyvého není složité částice získat, náročné je ovládat je.

Přístroj SELINA
Zdroj: AV ČR

NASA potřebuje český přístroj

Právě to ale mezinárodní tým vědců zvládl tak, že má teď o přístroj zájem i NASA. Použít ho chce při přípravách vesmírných misí, poprvé letos na podzim k Jupiterovu měsíci Europa. „SELINA nám umožní simulovat proces dopadu těchto ledových částic na povrch sondy Europa Clipper,“ potvrzuje Jordy Bouwman z Laboratoře pro atmosférickou a vesmírnou fyziku na Univerzitě v Boulderu.

Kromě toho chce NASA tento přístroj použít i ke zkoumání toho, jak částice vesmírného prachu ničí přístroje nebo různé povrchy. Jako třeba předloni když náraz jedné částice poškodil loď Sojuz připojenou k ISS. Do budoucna by tak - i díky české vědě - mohl být průzkum vesmíru bezpečnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...