Čeští vědci se zaměřili na anomálie gravitačního pole na Marsu. Mohou pomoci najít stopy po životě

Testování možného výskytu uhlovodíků a hledání anomálií gravitačního pole by mohlo vědcům pomoci odpovědět na otázku, jestli se na Marsu nacházel život. Vyzkoušeli to čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Výsledky jejich zkoumání sice nepotvrdily život na Marsu, nicméně jim pomohly vytipovat rozsáhlá místa se zvýšenou pravděpodobností výskytu uhlovodíků, tedy stop po zmizelém životě. Studii vydal odborný časopis International Journal of Astrobiology.

Pokud někdy byl na Marsu život, bude nejsnadnější najít ho v podobě „ropy“ – tedy uhlovodíků, věří čeští vědci. Uhlovodíky se obecně chápou jako ropa, v případě Marsu by se ale mělo mluvit spíše o chemofosiliích. Ty sice nemají tvar bývalého živého těla, jako by měly zkamenělé fosilie, ale mají jeho látkové, a především izotopové složení. „Podobně i na Marsu bude jednodušší nalézt horniny, obvykle jinak celkem běžné pískovce, které budou obsahovat chemické stopy života, než samotné zkameněliny,“ uvedl Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu AV ČR.

Anomálie gravitačního pole jsou vyvolány nejrůznějšími strukturami na povrchu těles a pod ním. Tyto anomálie vědci hledají, protože mohou odhalovat naleziště minerálů, podzemní vodu, paleo-jezera anebo třeba právě přítomnost uhlovodíků.

„Tradiční postup pomocí gravimetrů a tíhových anomálií nestačí k jejich kompletnímu popisu. Proto používáme celou sérii gravitačních aspektů odvozených z globálních modelů gravitačního pole tělesa na základě rozmanitých povrchových i družicových měření,“ vysvětluje Klokočník.

Učesané úhly

Jedním z gravitačních aspektů jsou takzvané gravity strike angles zjednodušeně překládané do češtiny jako úhly napětí, obecně chaoticky neuspořádané. V místech s nižší hustotou a s působením určitých tlaků bývají úhly napětí jednostranně orientované, takzvaně učesané, buď lineárně, nebo kolem dokola útvaru. Na Zemi se vyskytují mimo jiné v místech, kde se vyskytují naleziště podzemní vody, ropy a také různých plynů.

„Podle analogie se Zemí jsme na Marsu vytipovali rozsáhlá místa s nejvyšší mírou učesanosti jako místa se zvýšenou pravděpodobností nálezů uhlovodíků,“ popsal Klokočník. Pro prokázání přítomnosti života na Marsu je ale podle něj zapotřebí udělat vrt, který by přítomnost podzemní vody nebo uhlovodíků potvrdil.

Stopy života jsou křehké

Důkazy nejstaršího života jsou podle vědců často nejednoznačné, a to jak na Zemi, tak na Marsu. Různá tělesa, která vypadají jako mikroorganismy, totiž vznikají i mnoha anorganickými reakcemi. Z Marsu je na základě detailních fotografií pořízených marťanskými vozítky podle vědců popsáno hned několik typů organických struktur.

Mars je poměrně malá planeta, proto na počátku své existence vychladl dřív než Země. Jeho severní část byla pokryta poměrně hlubokým mořem, ve kterém se podle vědců velice pravděpodobně vyskytovaly teplé podmořské prameny příznivé pro život. Představovaly by zdroj energie zejména pro chemotrofní bakterie, které vědci nalézají v pozemských horkých pramenech nebo hluboko pod dnem oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...