Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
Vědci zkoumali rypoše lysého, jehož latinský název zní Heterocephalus glaber. Zjistili, že tento druh savce žijící podobně kolektivním způsobem jako hmyz má několik oddělených linií. Některé se od sebe liší poměrně hodně. A tu vůbec nejodlišnější označili za samostatný druh. Dostal název Heterocephalus phillipsi.
Nový druh se liší od ostatních linií například morfologií zubů. Žije také v jiném, náročnějším prostředí. Oblast Afrického rohu, tedy jihovýchodní Etiopie, Somálska a regionu Somaliland, se vyznačuje vyššími teplotami a nižšími srážkovými úhrny.
Pozoruhodní hlodavci
Rypoši jsou pro vědu extrémně zajímavými tvory. Mají totiž řadu unikátních vlastností. „Rypoši lysí váží asi čtyřicet gramů, ale žijí přes třicet let, což je u tak malého hlodavce naprosto výjimečné. Navíc u nich téměř nepozorujeme klasické projevy stárnutí, například pokles plodnosti nebo zvýšenou úmrtnost s věkem. Také téměř netrpí nádorovými onemocněními. Další zvláštností je jejich schopnost přežít až osmnáct minut téměř bez kyslíku, aniž by došlo k poškození mozku. To všechno je samozřejmě zajímavé i z medicínského hlediska,“ uvedl Ondřej Mikula z ústavu.
„Těch pozoruhodností je u rypošů lysých mnohem více, ale všechny slavné laboratorní objevy se týkají právě jediné linie. O biologii těch ostatních, žijících v extrémnějších podmínkách, zatím nevíme překvapivě téměř nic. Proto je tak fascinující objevit nový druh rypoše,“ uvedla první autorka studie a doktorandka z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Michaela Uhrová.
Podle ředitele Ústavu biologie obratlovců Josefa Bryji výsledky ukazují, že i u známých druhů může existovat skrytá rozmanitost a její poznání může přinést nové podněty pro evoluční biologii a aplikovaný výzkum.
