Čeští vědci objevili nový způsob léčby trichomoniázy, sexuálně přenosné infekce

Nový průlom v boji proti trichomoniáze, sexuálně přenosné infekci způsobené parazitem Trichomonas vaginalis, přinesli čeští vědci společně s americkými kolegy. Dokáží vytvořit uměle enzym, na kterém zkoumají, jak parazita v těle zničit. Nemoc, která zvyšuje riziko nákazy HIV, se v posledních letech stává čím dál odolnější vůči běžné léčbě, což vyvolalo potřebu vyvinout účinnější léky.

Skupina pod vedením Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) se zaměřila na klíčový enzym parazita nazývaný proteazom, který je nezbytný pro životaschopnost buněk. Funguje jako takzvaný recyklační stroj, rozkládá staré bílkoviny, aby mohly být využity k tvorbě nových. Blokování tohoto enzymu by mohlo způsobit smrt parazita, aniž by poškodilo lidské buňky, což je postup už využívaný v léčbě některých druhů rakoviny.

Dosud nebylo možné izolovat proteazom přímo z Trichomonas vaginalis, proto vědci vytvořili jeho umělou verzi pomocí hmyzích buněk. Tento krok byl klíčový pro celý výzkum, protože umožnil detailně zmapovat strukturu enzymu a zjistit, jak na něj působí potenciální léčivé látky. Díky pokročilé elektronové mikroskopii vědci sledovali, jak dvě slibné látky dokážou proteazom parazita zablokovat, což je pro jeho buňky smrtelné.

„Proteazom je u různých živočichů podobný, ale detaily jeho struktury se liší. Právě tyto rozdíly musíme znát, abychom mohli vytvořit látku, která zabije parazita, ale nebude škodit lidskému organismu. Největší úspěch našeho týmu je, že jsme dokázali vytvořit umělý proteazom, který nám poskytl všechny potřebné informace pro další vývoj léčiv,“ uvedl Bouřa.

Výzkum, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Communications, nabízí novou naději pro léčbu pacientů, u kterých klasické metody selhávají. Vědecký tým z ÚOCHB na výzkumu spolupracoval s Kalifornskou univerzitou v San Diegu. Projekt byl realizován v rámci Národního institutu virologie a bakteriologie, financovaného z programu Exceles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...