Čeští vědci chtějí převychovat rakovinné buňky

Čeští vědci se pokouší takzvaně převychovat rakovinné buňky, aby byly méně agresivní a reagovaly na léčbu. Dosáhnout toho chtějí čtyřmi různými strategiemi, které popisují v nové studii. Buňky se pokouší laicky řečeno udržet spící, přeprogramovat je, změnit jim prostředí nebo omezit jejich možnost migrovat, nastínil Národní ústav pro výzkum rakoviny.

Dosavadní léčba rakoviny se pokouší zlikvidovat co nejvíce rakovinných buněk v lidském těle. Některé buňky však léčbu přežijí, stanou se odolnými a tuto vlastnost předají také svým potomkům. „Pozornost vědců a vědkyň v některých z našich výzkumných týmů se proto od prostého zabíjení obrací k možnostem převýchovy nádorových buněk, aby se polepšily, ztratily svou agresivitu, nešířily se dále do organismu, popřípadě se přeměnily na nějaký ukázněnější typ buněk,“ uvedl ředitel ústavu Aleksi Šedo.

Jednou ze strategií, jak s takovými buňkami bojovat, je udržet je takzvaně spící, nebo je naopak úplně probudit. Buňky v těle mají různé fáze růstu a dělení. Některé rakovinné buňky umí tento proces zastavit, tedy zůstat spícími, čímž se skryjí před imunitním systémem. Pokud by vědci dokázali takové buňky udržet spící trvale pomocí léků, mohli by zabránit jejich odolnosti vůči další léčbě. Jinou možností je probudit tyto buňky, aby se opět staly citlivými na léčbu.

Programování buněk

Další možností je buňky přeprogramovat. Všechny buňky v těle nesou stejnou genetickou informaci, ale vyvíjejí se různě v závislosti na aktivitě daného genu. Experti se snaží dodat rakovinným buňkám bílkoviny, které je během vývoje přeprogramují na méně škodlivý typ.

Nádory mohou být také ovlivněny změnou prostředí, ve kterém rostou. Snížení přísunu živin, změna kyselosti prostředí nebo ovlivnění produkce některých bílkovin může změnit nádorové buňky na méně zhoubné. Tato strategie může pomoci i v předrakovinných stadiích, uvádí tisková zpráva.

Poslední strategií je zastavení šíření rakovinných buněk. Ty se mohou šířit do dalších částí těla a tvořit metastázy. Vědci se zaměřují na omezení jejich schopnosti migrovat. Některé sloučeniny už v preklinických studiích ukázaly dobré výsledky.

Autory článku jsou Aneta Škarková a její kolegové z laboratoře Jana Brábka, vedoucího skupiny Molekulární a buněčné mechanismy invazivity nádorových buněk BIOCEV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Studii publikoval časopis Trends in Molecular Medicine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 1 hhodinou

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 3 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 4 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 5 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 6 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
včera v 16:32

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
včera v 16:31

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.