Čeští vědci chtějí převychovat rakovinné buňky

Čeští vědci se pokouší takzvaně převychovat rakovinné buňky, aby byly méně agresivní a reagovaly na léčbu. Dosáhnout toho chtějí čtyřmi různými strategiemi, které popisují v nové studii. Buňky se pokouší laicky řečeno udržet spící, přeprogramovat je, změnit jim prostředí nebo omezit jejich možnost migrovat, nastínil Národní ústav pro výzkum rakoviny.

Dosavadní léčba rakoviny se pokouší zlikvidovat co nejvíce rakovinných buněk v lidském těle. Některé buňky však léčbu přežijí, stanou se odolnými a tuto vlastnost předají také svým potomkům. „Pozornost vědců a vědkyň v některých z našich výzkumných týmů se proto od prostého zabíjení obrací k možnostem převýchovy nádorových buněk, aby se polepšily, ztratily svou agresivitu, nešířily se dále do organismu, popřípadě se přeměnily na nějaký ukázněnější typ buněk,“ uvedl ředitel ústavu Aleksi Šedo.

Jednou ze strategií, jak s takovými buňkami bojovat, je udržet je takzvaně spící, nebo je naopak úplně probudit. Buňky v těle mají různé fáze růstu a dělení. Některé rakovinné buňky umí tento proces zastavit, tedy zůstat spícími, čímž se skryjí před imunitním systémem. Pokud by vědci dokázali takové buňky udržet spící trvale pomocí léků, mohli by zabránit jejich odolnosti vůči další léčbě. Jinou možností je probudit tyto buňky, aby se opět staly citlivými na léčbu.

Programování buněk

Další možností je buňky přeprogramovat. Všechny buňky v těle nesou stejnou genetickou informaci, ale vyvíjejí se různě v závislosti na aktivitě daného genu. Experti se snaží dodat rakovinným buňkám bílkoviny, které je během vývoje přeprogramují na méně škodlivý typ.

Nádory mohou být také ovlivněny změnou prostředí, ve kterém rostou. Snížení přísunu živin, změna kyselosti prostředí nebo ovlivnění produkce některých bílkovin může změnit nádorové buňky na méně zhoubné. Tato strategie může pomoci i v předrakovinných stadiích, uvádí tisková zpráva.

Poslední strategií je zastavení šíření rakovinných buněk. Ty se mohou šířit do dalších částí těla a tvořit metastázy. Vědci se zaměřují na omezení jejich schopnosti migrovat. Některé sloučeniny už v preklinických studiích ukázaly dobré výsledky.

Autory článku jsou Aneta Škarková a její kolegové z laboratoře Jana Brábka, vedoucího skupiny Molekulární a buněčné mechanismy invazivity nádorových buněk BIOCEV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Studii publikoval časopis Trends in Molecular Medicine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...