Čeští potápěči prozkoumali vrak Britannicu

Čeští potápěči pomohli na konci října prozkoumat v Egejském moři vrak lodi HMHS Britannic. Kvůli extrémním podmínkám, proudům a hloubce patří průzkum tohoto vraku k nejnáročnějším na světě, uvedl vedoucí expedice Britannic 2025 Petr Slezák. Zaoceánský parník se potopil za první světové války v listopadu 1916 po nájezdu na námořní minu.

Expedici tvořilo pět potápěčů (čtyři Češi a Slovák) a osm členů podpůrného týmu. Spolupracovali s řeckými úřady a s majitelem vraku Simonem Millsem. K Britanniku, ležícímu přes sto metrů pod hladinou moře u řeckého ostrova Kea, se spustili 28., 30. a 31. října.

Cílem bylo zdokumentovat současný stav vraku a prozkoumat tři sekce lodi – záď s lodními šrouby, levoboční promenádní palubu a příď s kapitánským můstkem.

„Když jsme se dostali k levoboční promenádní palubě, otevřel se před námi pohled, který doslova zastavil dech. Mohli jsme částečně nahlédnout do vnitřních prostor, kde se po více než sto letech stále dochovaly detaily konstrukce a náznaky původního interiéru,“ přiblížil Slezák.

Britannic (vpravo) se svou sesterskou lodí Olympic (vlevo)
Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

U kapitánského můstku objevili potápěči dva zachovalé lodní telegrafy, stále pevně uchycené na původních místech. Přestože jsou pokryty mořským sedimentem a korály, jejich ciferníky a ovládací páky zůstaly čitelné jako tichá připomínka okamžiků, kdy kapitán vydával poslední rozkazy ke zpomalení a opuštění lodi.

„Britannic je ikonou světového vrakového potápění. Jde o obrovskou loď v mimořádně dobrém stavu, ale zároveň o jeden z nejnebezpečnějších ponorů vůbec,“ dodal Slezák.

Britannic byla jednou ze tří lodí třídy Olympic přepravní společnosti White Star Line. Do služby vstoupila v roce 1915, tedy tři roky po potopení její sesterské lodě Titanic. Potopení Britanniku byla menší tragédie než ztroskotání Titaniku: nepřežilo ho třicet z více než tisíce lidí na palubě.

Loď klesla na dno poté, co najela na minu, kterou položila německá ponorka SM U-73 v Egejském moři. Protože se parník potápěl poměrně pomalu, podařilo se spustit 35 záchranných člunů, takže evakuace proběhla relativně úspěšně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...