Čeští astronomové potvrdili objev hnědého trpaslíka

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého trpaslíka, které zaznamenal satelit TESS americké vesmírné agentury NASA. V úterý to oznámil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou. Hnědý trpaslík je objekt, považovaný za přechod mezi planetou a hvězdou.

Satelit TESS, vypuštěný do vesmíru loni v dubnu, má objevovat nové exoplanety, tedy planety obíhající jiné hvězdy než Slunce. Pomocí čtyř kamer zjišťuje pokles světla hvězd způsobený jinými tělesy. Tak byla objevena i horká hvězda TOI-503 a její souputník, hnědý trpaslík TOI 503b. Výsledky výzkumu vyšly ZDE.

„Jelikož je to první systém s hnědým trpaslíkem v okolí podobné hvězdy, bude zajímavé studovat a pochopit jejich vzájemnou interakci,“ sdělil vedoucí skupiny exoplanet v Astronomickém ústavu Petr Kabáth.

„Hnědý trpaslík je nesmírně fyzikálně zajímavý objekt, o němž se vede mnoho diskusí. Stejně je to i v případě hvězd typu TOI-503. Objevení tohoto systému se dá vnímat jako jakési vzájemné přemostění, které nám umožňuje nový náhled na tyto objekty. To má velký význam pro pochopení jejich vzniku a vývoje,“ doplnil student doktorského studia Ján Šubjak, který při analýze dat z Ondřejova a dalších observatoří spolupracoval s týmem z Harvardovy univerzity v USA i odborníky z dalších zemí.

Satelit TESS má pomoci najít i menší exoplanety, protože dřívější pozorování pomocí pozemních dalekohledů zaznamenala podle astronomů hlavně obří planety. S pomocí TESS v kombinaci s pozemními dalekohledy je možné studovat hmotnost, velikost, hustotu a oběžné dráhy řady planet, včetně těch podobných Zemi v obyvatelné zóně jejich mateřské hvězdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...