Čeští archeologové zkoumali střet civilizací na Hedvábné stezce

V oblastech kolem Hedvábné stezky kvetl nejen obchod, ale také konflikty, střety a jiné typy kontaktů mezi zcela odlišnými kulturami a civilizacemi. Jak vypadal život lidí, kteří tento region obývali, popsal výzkum archeologů z Plzně.

Kyrgyzstán není místo, které by si člověk hned spojil se zásadním vlivem na historii světa. Ale role této oblasti byla v minulosti zásadní. Právě tady totiž po tisíce let byla kontaktní zóna, kde na sebe narážely světy kočovníků a usedlých civilizací. Dva světy, které spolu válčily, ale také obchodovaly a prolínaly se.

Bádání českým archeologům umožnily hlavně nové technologie, konkrétně dálkový průzkum pomocí satelitů. Ten odhalil, že ve zkoumané oblasti se nachází více než dvacítka zatím neznámých a nepopsaných lokalit, které tam existovaly asi dva a půl tisíce let.

Archeologové pracovali v dříve neprobádané oblasti
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

„Náš archeologický odkryv se soustředil na lokalitu Ak-Žar, která byla vstupní branou do náročného vysokohorského úseku Hedvábné cesty mezi Ferganou v dnešním Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a Tarimskou pánví v současné oblasti Sin-ťiang v Čínské lidové republice. Obchodní karavany zde musely překonat horské hřebeny přesahující až tři tisíce metrů nad mořem,“ popsal vedoucí expedice Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni.

Místním se žilo dobře

V Ak-Džaru se dochovalo celkem sedm sídlištních pahorků, takzvaných „tepe“, z doby mezi druhým stoletím před naším letopočtem až do pátého století našeho letopočtu. Pahorky tvořily součást rozsáhlého sídelního areálu o ploše téměř sto hektarů. Sondáže také odhalily zástavbu jednoho z pahorků, jehož osídlení ukončil katastrofální požár.

Vědci tam našli spoustu artefaktů, které jim pomohly popsat, jak vypadal každodenní život lidí na Hedvábné stezce. Byly mezi nimi například kuchyňská a stolní keramika a další artefakty, ale také pozůstatky potravin. Podle archeologů dokazují, že se tamním lidem žilo velmi dobře.

Archeologický odkryv se soustředil na lokalitu Ak-Žar, vstupní bránu do náročného úseku Hedvábné cesty
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

„Rostlinná část jídelníčku obyvatel tepe zahrnovala ječmen, pšenici a proso doplněné luštěninami a velmi bohatým sortimentem ovoce, jako byly jablka, švestky, broskve, ořechy, vinná réva a pistácie. Obrovský soubor zvířecích kostí dokládá nejen značnou konzumaci masa, ale také velký význam chovatelství dobytka v ekonomice, který doplňoval lov například kozorožců,“ popsal Pavel Vařeka.

Na úpatí pahorku objevil česko-kyrgyzský tým archeologů také pohřebiště s bohatou výbavou tvořenou zejména šperky, mincemi nebo zbraněmi. Zánik lokality datovali do období klimatické změny na prahu středověku – není ale prokázané, že právě ona byla příčinou zániku. Místo ale nezaniklo úplně, žilo si dál vlastním životem. Hojně ho další stovky let totiž využívaly kočovnické komunity jako zimoviště. To trvalo až do doby, kdy Sovětský svaz celou oblast kolektivizoval.

Kyrgyzské archeologické nálezy zpracovávají studenti a pracovníci univerzit přímo v polní laboratoři v Kyrgyzstánu. Následně budou uloženy v muzeu ve městě Oš. Náročné konzervace vzácných artefaktů se provádějí v Plzni, a to ve spolupráci se Západočeským muzeem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...