Čeští archeologové opět vyplují na moře ve vydlabaném kmenu

Nahrávám video

Skupina českých experimentálních archeologů se připravuje na další expedici na Středozemní moře. Na takzvaném monoxylu tam chtějí plout stovky kilometrů a testovat, jestli podobně mohli překonávat vlny i pravěcí obyvatelé Evropy.

Asi 11,5 metru dlouhý vydlabaný kmen 280 let starého dubu váží skoro tři tuny. Není to ale jen kmen, jedná se o monoxylon – primitivní pravěký člun, který možná využívali prehistoričtí lidé k překonání Středozemního moře. Tento ale vznikl v Česku, rukama experimentálních archeologů, kteří se v něm chystají na už pátou expedici do Egejského moře.

Podle archeologa Radomíra Tichého, který tým vede, vycházejí vědci i z moderní genetiky. Její důkazy totiž ukazují, že „lidé z předního východu jsou v genetickém materiálu původních Evropanů“. „To znamená, že tam pravděpodobně musel někdo skutečně doplout,“ vysvětluje hypotézu vědec. A podobný, asi 8,5 tisíce let starý člun z pozdní doby kamenné, našli archeologové v italském jezeře Bracciano nedaleko Říma.

A právě ve stopách, respektive v brázdách, těchto lodí se vydává česká výprava. Přípravy probíhají právě v těchto dnech na Slapech. V posádce je dvacítka pádlařů a jeden kormidelník.

Na moře ve vydlabaném kmenu

O tom, že monoxyly vyplouvaly na moře, nejsou přímé důkazy, podle Tichého ale existuje dostatek těch nepřímých. „Italští kolegové jsou přesvědčení, že ty čluny mohly vyjíždět na moře a jeden z nich je tak velký, že se stal pro nás předlohou pro experimentální pokus,“ říká archeolog.

Pravěcí lidé podle něj tehdy pravděpodobně vyráželi hlavně na ostrovy, které od sebe byly vzájemně vidět. K navigaci se ale také určitě učili využívat hvězdy a další pomůcky. Námořníci nebyli gramotní, takže si podle Tichého na plavby mohli nosit obrazy ostrovů, v podstatě primitivní mapy, podle nichž se orientovali.

Nahrávám video

Mohlo by to vypadat, že takové plavby měly maximálně pár stovek metrů, ale ve skutečnosti se jednalo o mnohem delší výpravy. Zatím nejdelší úsek, kteří čeští archeologové na monoxylu na Slapech zvládli, měl šedesát kilometrů, na moři ale chtějí zvládnout skoro dvojnásobek. Pomohou jim tam totiž plachty, jež v Česku zatím nemohli využít kvůli nedostatku větru.

Věří, že díky plachtě se budou pohybovat při ideálním větru až o dva kilometry za hodinu rychleji. Také tato pomůcka vychází jen z hypotézy – nic jako plachty se z dané doby nedochovalo, archeologové ale předpokládají, že pravěkým lidem k jejich výrobě nechyběly žádné technologie. Doufají, že právě plachta je tím nástrojem, který vysvětluje, jak se překonávaly delší trasy.

Další novinkou, kterou má letošní expedice otestovat, jsou pádla ve tvaru vařečky. Zpočátku jim experimentátoři moc nevěřili, ale když je poprvé vyzkoušeli, tak zjistili, že fungují nečekaně dobře a mohou s nimi dosahovat podobné rychlosti jako s modernějšími pádly, jež využívali doposud.

Na několik stovek kilometrů dlouhou plavbu v Egejském moři se i s novými pádly chtějí vydat v červnu příštího roku. A už 16. září o jejich dobrodružstvích bude vysílat Česká televize dokument Mořeplavci pravěku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...