Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.

Věda dlouho předpokládala, že všechny druhy stresu spouští v buňkách savců stejný mechanismus. Říká se mu integrovaná stresová odpověď (ISR). Nový objev ale ukazuje, že existuje i jiný typ stresové reakce, kterému říkají „rozpolcená“ stresová odpověď (split-ISR). I bez přítomnosti stresu, například v důsledku genetických mutací, může buňka vykazovat stresovou odpověď. Tato reakce přetváří tvorbu bílkovin v buňkách a pomáhá buňky chránit před poškozením.

Porucha v tvorbě bílkovin může vést k vážným zdravotním problémům. U leukodystrofií, které postihují centrální nervový systém, je tvorba bílkovin narušena mutacemi v určitém genu. To způsobuje, že jsou nervové buňky náchylnější ke stresům. Nový mechanismus rozpolcené stresové odpovědi pak může pomoci vysvětlit, proč se tyto buňky přizpůsobují stresu, aniž by aktivovaly úplnou stresovou reakci, jak je to u zdravých buněk.

Buňky umí stres řešit chytře

Dosavadní představu, že buňky reagují na každý stres stejným způsobem, je nyní podle autorů studie nutné přehodnotit. Při mírném stresu, například při nízké hladině cukru v krvi, se aktivuje rozpolcená stresová odpověď, zatímco při silnějším stresu, jako je úplný nedostatek glukózy, nastává aktivace klasické stresové reakce. To podle vědců ukazuje, že buňky dokážou přizpůsobit svou reakci podle síly stresu, což jim dává větší flexibilitu v adaptaci.

Nový mechanismus rozpolcené stresové odpovědi podle výzkumu naznačuje, že buňky postižené vzácnými genetickými chorobami jako leukodystrofie se mohou chránit změnou metabolismu. Tento proces zahrnuje tvorbu látek, které chrání nervová vlákna a pomáhají zmírnit zánětlivé reakce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...